Šedá ekonomika loni připravila Česko o více než 600 miliard korun, tvrdí studie

Stát loni podle expertních odhadů přišel kvůli šedé ekonomice o 612 miliard korun, což je o deset miliard víc než rok před tím. Vyplývá to z aktuální studie společnosti Visa Europe. Podle jejích závěrů ale tato částka v poslední době mírně klesá.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dělník, řemeslník, práce, stavba, práce (ilustrační foto)

Dělník, řemeslník, práce, stavba, práce (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Šedou ekonomiku tvoří z větší části práce lidí, kteří nemají platnou smlouvu. Podle studie má práce načerno v Česku na svědomí až dvě třetiny ze zmíněných ztrát.

Dalším problémem, kvůli kterému stát přichází o stovky miliard korun, jsou nepřiznané příjmy. Jedním z důvodů růstu šedé ekonomiky je snaha lidí i podniků ušetřit na daních.

Největší podíl na stínové ekonomice měly loni v Česku firmy, které podnikají v oblasti velkoobchodu, maloobchodu, stavebnictví a dopravy. Častá je i u podniků působících ve službách.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kvůli takzvané šedé ekonomice přichází stát každoročně o stamiliardy korun. Mluvil o tom Marcel Gajdoš ze společnosti Visa Europe

„Oblast pohostinství, oblast hoteliérství, oblast ubytovacích služeb – velmi složitě se kontroluje, kolik lidí přespalo v dané ubytovně nebo v daném hotelu nebo jestli se obědů udělalo 500 nebo třeba 400,“ přibližuje prezident Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.

„To jsou ty nejčastější úniky u menších. U velkých to jsou pochopitelně skupiny a řetězce bílých koňů v oblasti okrádání ve smyslu DPH a vyvádění peněz do zahraničí,“ dodává.

Generální ředitel spoelčnosti Visa Europe pro Česko a Slovensko Marcel Gajdoš si myslí, že na šedé ekonomice se podílejí všichni zákazníci, kteří při nákupu nebo službě nevyžadují doklad o zaplacení.

Bezhotovostní platby se dají lépe kontrolovat

„Může to být například dané i tím, že efektivita veřejného sektoru z pohledu občana se zdá být nízká, proto například toleruje ten počin tím, že si ten doklad nevyžádá,“ uvažuje.

S tím souhlasí i Havlíček: „Před revolucí jsme tady všichni žili ,přirozeným‘ způsobem v šedé ekonomice. Prakticky každý byl součástí malého korupčního prostředí. Když někdo chtěl drobnou lékařskou péči, když někdo cokoliv potřeboval od úředníka, tak se chodilo automaticky všude s bonboniérou a pytlíkem kávy, což samo o sobě už není úplně normální.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Stát přichází kvůli práci na černo a nehlášení příjmů o stovky miliard korun ročně

Pomoci by podle Gajdoše mohla i opatření soukromých a bankovních společností, kdyby preferovaly bezhotovostní platby místo těch hotovostních, které nejsou tolik kontrolovatelné. Ministerstvo financí pak plánuje od příštího roku zavést elektronickou evidenci tržeb.

V přepočtu na hrubý domácí produkt tvoří podle studie šedá ekonomika zhruba 15,5 procenta. To je mírně pod průměrem Evropské unie. Nejmenší starosti měli v minulosti s touto ekonomikou v Rakousku, Švýcarsku nebo Nizozemsku.

Naopak v přepočtu na HDP na tom byly nejhůře třeba Bulharsko nebo Rumunsko. V regionu východní Evropy na tom ale není Česko vůbec špatně – její stínová ekonomika je druhou nejnižší, hned po Slovensku.

Stav šedé ekonomiky v evropských zemích | Foto: ČTK

mka, Jan Beneš, Zuzana Petráňová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme