Všechno zná, všechno ví, je to soudruh Novotný

30. leden 2015

Antonín Novotný byl komunistický aparátčík, v letech 1953 až 1968 první tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa a v letech 1957 až 1968 ještě na vedlejší úvazek prezident republiky.

Muž, jehož první zachycené projevy jsou svou dikcí i obsahem k nerozeznání od vystoupení Klementa Gottwalda či Václava Kopeckého.

Muž, který se výrazně podílel na „fungování“ procesů 50. let (zvláště těch vnitrokomunistických) a po celou dobu své vlády se – stále méně úspěšně – snažil zamezit jejich revizi a rehabilitaci obětí.

Muž, který ve své prezidentské funkci podepisoval v závěru 50. let poslední tresty smrti z politických důvodů.

Muž, za jehož vlády byly u nás plné koncentráky politických vězňů, ale posléze i řada amnestií, po nichž se v podstatě všichni přeživší političtí vězni vrátili domů.

Muž, za jeho vlády došlo u nás k postupnému – a v období naší komunistické éry bezprecendentímu – uvolnění v oblasti kultury, a to navzdory k tomu, že došlo i k řadě pogromistických akcí vůči umělcům a jejich dílům (Škvoreckého Zbabělci, film Tři přání režisérů Kadára a Klose, nevybíravý útok na několik filmů české nové vlny v 60. letech, ataky na řadu interpretů moderní hudby a mnoho dalších).

Muž, který v 60. letech připustil nutné ekonomické reformy poté, co se naše země na přelomu let 50. a 60. dostala – rovněž za jeho vlády – do hluboké ekonomické krize.

Antonín Novotný

Muž, za jehož vlády na našem území fakticky nebyla přítomna sovětská vojska.

Muž, který byl schopen se vyjadřovat v podstatě ke všemu, ale rozumět opravdu máločemu.

Muž, jehož některé výroky mohou směle soutěžit s nejlepšími výroky Milouše Jakeše.

Muž, kterému bylo po jeho mocenském pádu na počátku roku 1968 pozastaveno členství v komunistické straně, aby mu v roce 1971 bylo tajným stranickým usnesením vráceno.

Muž, jehož historické hodnocení samotnou normalizační KSČ bylo velmi rozpačité a fakticky mu byl přičítán důležitý podíl na vzniku krize v letech 1968 až 1969.

Muž, který když 28. ledna 1975 zemřel, tak se jako bývalá hlava státu nedočkal ani státního pohřbu (jeho nástupce Ludvík Svoboda byl o čtyři roky později pohřben se státními poctami).

To všechno – a ještě mnohem víc – lze říci o Antonínu Novotném.

V pořadu uslyšíte řadu nezapomenutelných výroků a převážně neznámých nahrávek.

Poslechněte si pořad Všechno zná, všechno ví, je to soudruh Novotný kdykoli nahoře v článku nebo v iRadiu.

autor: Pavel Hlavatý
Spustit audio