Na britské válečné veterány společnost nezapomněla. Pomohly jim vlčí máky
Miliony lidí po celém světě, hlavně pak Britů, si rok co rok připínají na přelomu října a listopadu na klopu květ vlčího máku. Vzpomínají tak na oběti vojáků, kteří padli v nejrůznějších světových konfliktech. Některé z těchto květů vyrobily stroje, jiné děti, ale řada prošla rukama bývalých příslušníků britských ozbrojených sil.
Vysloužilcům a válečným invalidům dává už od roku 1922 šanci vydělat si na živobytí The Poppy Factory, doslova „továrna na vlčí máky“. Jde ale současně o charitu, která někdejším příslušníkům ozbrojených sil hledá pracovní uplatnění po celé Británii.
Dřív se s veteránem nikdo nebavil, dnes mu pomáhá Poppy Factory
„Tu a tam jsem žil bez střechy nad hlavou. Střídal jsem zaměstnání. V roce 2009 jsem byl na ulici a náhodou jsem se dostal do armádního hostelu pro bývalé vojáky a vojačky. Je to zařízení, které vysloužilcům poskytuje určitou základnu, aby ‚restartovali‘ svůj život,“ popisuje mi svou životní story Tony Scott.
V roce 1975 skončil v armádě poté, co si při vojenském cvičení při nehodě vážně popálil obě nohy. Tehdy se prý dočkal nulové pomoci. Dnes je to ale jiné.
„Na úřadu práce se mnou vůbec neztráceli čas, protože jsem měl nějaké psychické problémy. Chtěl jsem ale za každou cenu pracovat a dostal jsem se do programu jedné veteránské organizace v Chelsea. Tam jsem potkal zástupce Poppy Factory, a tak jsem ocitnul tady,“ říká Tony a zručně přitom sestavuje tzv. mořský věnec, umělohmotný kruh schopný plout po vodě, do kterého jsou zastrkané, jak jinak, květy vlčích máků.
Peníze z prodeje vlčích máků pomáhají bývalým vojákům
„Spousta peněz získaných z prodeje květů vlčích máků, věnců a podobně jde na pomoc zraněným a zmrzačeným bývalým vojákům po celé Británii. Pomáhají jim vrátit se do práce. Mnoho z nich je podstatně mladších, než jsem já, a i když třeba přišli o nohy, logicky nechtějí po zbytek život sedět tady v chráněné dílně a sestavovat umělohmotné vlčí máky,“ říká další vysloužilý voják David, který se až do mrtvice, po které přestal vidět na jedno oko, živil jako řidič autobusu.
„Lidé, kteří pracují tady v chráněné továrně, jsou buď sami bývalými příslušníky ozbrojených sil, nebo jsou to tělesně a duševně postižené osoby z rodin někdejších vojáků. Jsou strašně pyšní na práci, kterou dělají. Počet let, která tu odpracují, mluví jasnou řečí. Náš služebně nejstarší zaměstnanec brzy odpracuje už 36. rok.“
Přes 10 tisíc vlčích máků za pouhé 4 minuty
Bill Kay je manažerem továrny v Richmondu na jihozápadním cípu Londýna, která produkuje stovky tisíc věnců, křížů a samozřejmě drobných vlčích máků. Historie Poppy Factory sahá až do roku 1922, kdy vysloužilec z první světové války, major George Howson, dostal tehdy závratných 2000 liber na rozjezd továrničky pro 150 válečných invalidů.
Věděli jste, že...
... v této továrně vyrobili například i obří věnec, který položil David Cameron v centru Londýna v den 50. výročí státního pohřbu Winstona Churchilla?
Bill mě vede ke stroji na vyřezávání rudých kvítků z dlouhatánských pásů umělé hmoty. Do papírové krabice popadá za 4 minuty 10,5 tisíce vlčích máků. Mašinu obsluhuje bývalý námořník Dave Brown. Další z těch, kteří by jinak na trhu práce měli asi dost starostí.
„Máme teď veterány z Afghánistánu a Iráku, kteří mají často strašlivá zranění, a stejně se jim sežene práce. Když jsem byl já v ozbrojených silách, tak musel mít člověk štěstí. Já si v roce 1972 zranil páteř a musel jsem námořnictvo opustit,“ smutně vzpomíná Dave, který má radost z toho, jak dnešní Británie projevuje vděčnost svým válečným veteránům, a to právě nejen tím, že nosí v klopě jednou ročně vlčí máky.
Místní továrničku podporuje i královská rodina
Jednou rukou a ještě navíc levou, stejně jako třeba tělesně postižená Gillian, si ze 4 částí zkouším sestavit svůj první květ vlčího máku.
Podle Billa mi to šlo zhruba stejně rychle, respektive pomalu, jako Jejímu Veličenstvu, královně Alžbětě II., která naposledy zdejší továrničku navštívila v roce 2012. Královská rodina jde svým poddaným příkladem a dlouhodobě podporuje programy a projekty týkající se britských válečných veteránů.
