Soud odročil rozhodnutí o legálnosti vzniku databáze DNA pro potřeby policie

Vrchní soud odročil případ, ve kterém se Jiří Pivoda domáhá, aby ministerstvo vnitra vymazalo z databáze profil jeho DNA. Obává se zneužití citlivých údajů s tím, že databáze není upravena zákonem, pouze pokynem policejního prezidenta. Soud požádal ministerstvo vnitra, aby doložilo, zda policie eviduje vzorek, ze kterého byl vytvořený profil DNA. To však ministerstvo vnitra nedokázalo zodpovědět a soud tak případ odročil, dokud ministerstvo neodpoví.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Soud (ilustrační foto)

Soud (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Vrchní soud v Praze rozhoduje spor o vymazání profilu DNA z Národního registru Kriminalistického ústavu. Žalobu na ministerstvo vnitra podal účetní Jiří Pivoda, kterému policisté odebrali vzorek slin ve vězení, když si odpykával trest za krácení daně. Pivoda považuje postup policie za nezákonný a městský soud mu dal za pravdu. Ministerstvo se ale odvolalo. Jednání Vrchní soud dnes odročil.

Důkazem možného zneužití je podle Pivody i průběh dnešního soudu, kdy ministerstvo vnitra nedokázalo říct, jestli má v databázi původní vzorek DNA.

Přehrát

00:00 / 00:00

O kauze mluvil ředitel občanské sdružení Iuridicum Remedium, Jan Vobořil, který Jiřího Pivodu ve sporu zastupuje

„Teď to nevíme, protože právní zástupce žalované stany to neví. Což mě úplně udivuje, že dojde k soudu a neví, jestli to tam je, nebo ne.“

Ministerstvo vysvětlovalo neurčitost tím, že věc je tajná. „Protože to je tak utajené, že jedině kdyby žalobce měl možnost si to zjistit. Ale mně to známo není, nikdo by mi to ani nesdělil,“ vysvětlovala právní zástupkyně Zuzana Rajmanová.

„Nikdy nemá člověk jistotu, že by to nemohlo být svým způsobem použito proti němu,“ myslí si Pivoda. Za krácení daně si odseděl pět let a spor o vymazání profilu DNA začal už za mřížemi.

DNA mu odebrali – stejně jako dalším vězňům – stěrem z ústní dutiny při rozsáhle akci v roce 2007, kterou nařídil ve všech věznicích policejní prezident. Akce se neřídila speciálním zákonem, pouze pokynem policejního prezidenta.

„Vím, že žalob bylo několik. Já jsem se v této věci dostal ve sporu s ministerstvem vnitra nejdále,“ připomíná Pivoda. Žádá o likvidaci vzorku a vymazaní z registru.

Pouze jedním z důkazů

Národní registr DNA spravuje Kriminalistický ústav. Jeho mluvčí Petra Srnková upozorňuje, že DNA je pouze jedním z důkazů, který berou nezávislé soudy v úvahu. Zacházení s profily je navíc podle ní dostatečně zajištěné před zneužitím.

„To, že se na nějakém místě trestného činu najde biologický materiál nějaké osoby, ještě neznamená, že ta daná osoba ten skutek skutečně spáchala. My pouze prokážeme, že biologický materiál této osoby se shoduje s biologickým materiálem, který byl zajištěn na místě činu,“ vysvětluje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Databáze DNA je potřebná, ale musí mít oporu v zákoně, zdůraznil forenzní genetik Daniel Vaněk

Jiné zkušenosti má advokát Jan Vobořil ze sdružení Iuridicum Remedium. Před pár měsíci vyhrál u soudu spor klienta, který byl obviněný, a proto mu policie odebrala DNA. Jenže vzorek zůstal v databázi i po stažení obvinění.

175 tisíc profilů

Teď Vobořil obhajuje Jiřího Pivodu. Jeho cílem prý není bránit stíhání zločinců, ale bránit zneužití DNA. „Na nějakém místě činu se objeví váš vlas, který tam někdo donesl na podrážce boty. A orgány činné v trestním řízení se ptají – tak nám vysvětlete, kde se tam vzala vaše DNA? Toto může potom lidem velmi znepříjemnit život,“ upozorňuje.

Ministerstvo vnitra ve svém odvolání u Vrchního soudu argumentuje tím, že lidé odsouzení za hospodářskou kriminalitu mohou podle statistik recidivy sklouznout k násilné trestné činnosti.

„Vývoj kriminality osob, které se již v minulosti dopustily nějakého trestného činu, může být různý. Známe případy, kdy se pachatel ,bagatelní‘ trestné činnosti, který se dopouštěl pouhých krádeží, dopustil později násilné trestné činnosti, ať již loupeže, ublížení na zdraví nebo dokonce zločinu vraždy,“ říká Srnková.

Ke konkrétní kauze se ministerstvo vnitra jako účastník sporu odmítá vyjadřovat. K registru DNA mluvčí resortu pouze uvedl, že je provozován na stejném právním základě jako jiné policejní databáze, například daktyloskopické otisky. České soudy to podle něj nikdy nezpochybňovaly. Ke konci ledna bylo v databázi DNA 175 tisíc profilů.

Biomolekula DNA | Foto: licence: GFDL Reo wiki commons

Tikající bomba

„Databáze DNA je velmi potřebná, nelze apriorně odmítat, že tento nástroj Policie České republiky využívá,“ řekl v Ranním interview forenzní genetik Daniel Vaněk. „Problém je v tom, že neexistuje žádný zákon, který by řídil správu DNA profilů.“

Současný stav podle něho policii vyhovuje. „Protože si může dělat úplně všechno. Občas dojde k soudnímu sporu, který se táhne mnoho let, než dojde k nějakému pravomocnému rozsudku.“

Za jedinou současnou kontrolu považuje Vaněk zákon na ochranu osobních údajů. „Ve chvíli, kdy padne pravomocný rozsudek, že databáze je nezákonná, tak se spustí lavina žalob.“

„Tikající bomba je tady. Jestli vybuchne teď, nebo za několik měsíců, je jedno,“ zdůraznil forenzní genetik Daniel Vaněk. Ministerstvo vnitra a policie by podle něho měly uvědomit, že legislativu v této věci potřebují.

DNA | Foto: Michal Jindra

Ľubomír Smatana, mkp, krw Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme