Richard Seemann: Pegida demonstruje ve Vídni
V pondělí se konala ve Vídni první demonstrace přívrženců Pegidy – vlasteneckého hnutí proti islamizaci Západu. Stalo se tak v době, kdy se nebyla schopna pro vnitřní rozpory sejít na demonstraci v Drážďanech.
Několik stovek jejich přívrženců však ani ve Vídni nebylo schopno uspořádat demonstrační průvod, protože byl zablokován jeho odpůrci. Mezi nimi stálo na dvě stě těžkooděnců, aby zabránili přímému střetu obou táborů.
Mezi přívrženci Pegidy byli přítomni neonacisté zdravící zdviženou pravicí, fotbaloví chuligáni, představitelé pravicově populistických Svobodných a s nimi spřízněných buršáků. Na pět tisíc odpůrců Pegidy na Svatoštěpánském náměstí pak vyjádřilo odpor proti rasistické vlně zasahující i Rakousko a šoku, které vyvolává existence této v Německu vzniklé organizace.
Policie po zkušenostech s pátečním buršáckým bálem nasadila do akce 1.200 policistů, kteří zadrželi desítku demonstrantů, identifikovali dalších několik stovek účastníků a podali na ně trestní oznámení. Nakonec demonstraci Pegidy rozpustili.
Proti nástupu Pedigy ve Vídni se rozhodně vyslovila hnutí za lidská práva, řada katolických organizací a odbory. Představitel Zelených v parlamentě Albert Steinhauser prohlásil, že jde o pokus chuligánské scény a pravicových extremistů pod novou etiketou získat podporu veřejnosti.
Prezident vídeňské izraelitské náboženské obce Oskar Deutsch označil páteční buršácký bál, který předcházel této akci, za „ostudu Rakouska“.
Nevídané nasazení dvou a půl tisíce policistů svezených z celého Rakouska bránilo bál uspořádaný ve vídeňském Dvorním hradě před protestujícími demonstranty.
Jeho organizaci převzali pravicově populističtí Svobodní poté, co byl přímo buršákům úředně zakázán.
Důvodem především bylo, že představují politický proud, který zdůrazňuje národní jednotu s Německem, která vedla v roce 1938 k anšlusu s Rakouskem.
Během potyček s deseti tisíci demonstranty bylo 54 osob zatčeno a proti dalším 150 podáno trestní oznámení. Mezi nimi se nacházelo i šest českých státních příslušníků, kteří chtěli s dalšími našimi občany podpořit demonstranty.
Na náměstí Hrdinů před Dvorním hradem pronesl představitel přeživších holocaustu Rudi Gelbard projev, ve kterém připomenul, že buršácký bál se koná v týdnu vzpomínek na oběti nacionálního socialismu. Šéf Svobodných Heinz-Christian Strache jej ale obhajoval jako absolutně tradiční a legitimní v duchu svobody mínění.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
