Liberecká Výšina je znovu oblíbeným výletním místem. Romantickým i strašidelným zároveň

4. únor 2015
Česko – země neznámá

Snad každé větší město v České republice má nějaké své místo, na které zejména o víkendech proudí davy lidí. Výjimkou není ani Liberec na severu Čech. Pro Liberečany je takovým výletním místem objekt, který připomíná středověký hrádek, ukrytý v lese na severní straně města pod Ještědem. Liberecká Výšina s pětibokou vyhlídkovou věží tam stojí už více než 110 let.

Postavit ji nechal proslulý textilní baron Heinrich Liebig, který si ke stavbě přizval mimo jiné i norimberského architekta Josefa Schmitze. Inspiraci pro podobu Výšiny čerpali údajně i z věže Luginsland v Norimberku.

Psal se rok 1901, když v lesích vyrostl hrádek ve středověkém stylu. Vodní příkop, most, velká vstupní brána, hradní dvůr se studnou – to vše bylo součástí liberecké Výšiny, když vznikala. A stejně to tam vypadá i dnes.

Liberecká Výšina

Ve druhé polovině 20. století byla Výšina výletnickým fenoménem. Kromě toho si tam lidé říkali své „ano“, konaly se tam narozeninové oslavy i maturitní večírky. Až do přelomového roku 1989. Od té doby Výšina ztrácela svůj lesk a přišla i o své návštěvníky. Ti se vrátili až v roce 2013, kdy se neobvyklá stavba po velké rekonstrukci znovu otevřela pro veřejnost.

Na romantické, kouzelné i strašidelné Výšině vás čeká ale také šibenice či tak zvané Katovo kolo štěstí. A až budete stoupat po 107 schodech na vyhlídkový ochoz věže, odkud se vám nabídne pohled na celý Liberec, nelekněte se dřevěné rakve, ze které – bohužel kvůli nenechavosti některých návštěvníků – už podruhé zmizel místní upír.

autor: Jaroslava Mannová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.