Rozhodnutí o doplacení mezd v justici se zatím odkládá
O možném podání ústavní stížnosti kvůli doplacení mezd v justici se rozhodne v řádech týdnů. Tolik času si chce nechat na rozmyšlenou předseda Okresního soudu Brno – venkov Petr Jirsa, který se jako jediný může v této věci na Ústavní soud obrátit. Zpětné dorovnání platů by prý vyšlo státní rozpočet na dvě až pět miliard korun.
Stěžovat si u Ústavního soudu mohou pouze účastníci sporu, tedy soudkyně, která kvůli doplacení mezd v justici podala žalobu, a právě předseda okresního soudu Brno – venkov, který v dané kauze de facto zastupuje stát.
Jirsa se chce ale nejdřív detailně seznámit s rozsudkem Nejvyššího soudu a prostudovat si zákon o Ústavním soudu. „Je to tak důležité rozhodnutí, že to nebude otázka hodin nebo dnů, spíše týdnů,“ vysvětluje.
O platech soudců mluvili místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka a poslanec za ODS a bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek
Bývalý ústavní soudce Stanislav Balík se prý vůbec nediví, že Jirsa váhá a označuje rozhodování za těžké. Ústavní stížnost totiž podle něj není přípustná.
„Představa, kterou občas má poražený účastník nebo publikum, že jaksi rozhodnutí je nesprávné proto, že nebylo vyhověno zrovna tomu, jak si to on představoval, je mylná. A opakovaně i v judikatuře Ústavního soudu se píše, že to není důvod pro nějaký zásah,“ zdůrazňuje Balík.
Na špatný výpočet platů upozornil v lednu Nejvyšší soud. Podle senátorky za Stranu zelených a bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové při tom ale pominul poslední rozhodnutí Ústavního soudu.
Podle bývalého ústavního soudce Stanislava Balíka se není důvod domnívat, že Nejvyšší soud nerozhodl správně
„Dokonce se v tom rozhodnutí výslovně říká, že zpětně se to nemá doplácet ani těm, kteří zažalovali,“ upozorňuje Wagnerová.
Další postup zvažuje i vládní koalice. Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD řekl, že kvůli svým platům podali soudci už víc než 1300 žalob. Zástupci vlády a justice se sejdou v pátek.
„Velmi mě mrzí, že zástupci justice ani nevyčkali na výsledek jednání a rozhodování české vlády a už jsou v takovémto velkém rozsahu uplatňovány žalobní nároky,“ říká Sobotka.
„Jsem toho názoru, že budoucí zvýšení platů by mělo být podle rozhodnutí Nejvyššího soudu, ale že tam určitě není nárok na zpětné vrácení peněz, které byly mylně nevyplaceny,“ myslí si místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka.
Poslanec za ODS a bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek dodává, že zatím neexistuje právní důvod cokoliv platit, protože rozhodnutí Nejvyššího soudu ještě není pravomocné. Stát by se měl podle něj snažit rozmluvit co nejvyššímu počtu soudců, aby se zpětného doplacení domáhali žalobou.
„Stát by měl získat čas a kromě jiného jednat s těmi soudci. Důvod je jednoduchý – jestli jim stojí za to, aby pro ,pár tisíc korun‘ absolutně diskreditovali pověst justice a vlastně všech představitelů státu. Myslím si, že by to jednání mohlo být úspěšné, ať už těch žalob je, kolik chce,“ dodává.
