Podnikatelé odmítají platit za produkci hudby v obchodech. Prý na ní nevydělávají

Pokud prodáváte obuv nebo kolo a pouštíte si přitom v obchodě hudbu, musíte za to platit. Peníze vybírá v Česku několik společností. Jednou z nich je třeba Intergram, který zastupuje výrobce zvukových záznamů. Jenže řada podnikatelů nic platit nechce. Namítají, že na hudbě nevydělávají. Pouští si ji jen jako kulisu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

domácí hi-fi

domácí hi-fi | Foto: Elena Horálková | Zdroj: Český rozhlas

Zpříjemnit si práci hudbou chtěl i prodejce jízdních kol z východních Čech. Menší obchod si otevřel před dvěma roky. U pracovního pultu, na kterém leží hlavně šroubováky a klíče, má reprobednu a na něm MP3 přehrávač.

Právě ten se stal předmětem sporu s firmou Intergram. Její pracovnice navštívila podnikatele loni. Když zjistila, že si v prodejně pouští hudbu, požádala ho o sepsání žádosti o licenci, čímž by se stal plátcem požadovaných odměn.

„Kontroly probíhají tak, že vás navštíví brigádnice, můžete podepsat záznam o kontrole. Pak se nic neděje, nikdo vás neosloví, nikdo nic nezjišťuje,“ popisuje podnikatel.

Přehrát

00:00 / 00:00

Podnikatelé se bouří proti poplatkům za pouštění hudby v obchodech. Hájí se, že na písničkách nijak nevydělávají. Reportáž připravil Jan Beneš

Smlouvu odmítl podepsat. Jenže po několika měsících mu přišla výzva k zaplacení dluhu ve výši několika tisíc korun, který měl podnikatel způsobit tím, že se podle Intergramu bezdůvodně obohacoval pouštěním hudby.

Muž to považuje za absurdní. „Každému musí být jasné, že na tom nevydělávám. Jsem rozhodnutý nezaplatit. Budu se soudit,“ tvrdí.

Není jediný, komu se povinnost platit za hudbu nelíbí. Ústavní soud nedávno vyhověl stížnosti hostinského z Trutnovska, který měl v provozovně televizi bez licence potřebné pro veřejnou produkci. I v tomto případě šlo o spor s Intergramem.

„Je třeba náležitě prokázat, že v příslušném zařízení se nachází dané médium,“ říká ústavní soudce Vojtěch Šimíček.

Intergram: Jsou na to zákony

Společnost Intergram žádný důvod k výjimce nevidí. Podle jejího vedení se všichni, kdo pouštějí veřejnou produkci na jakémkoliv zařízení, musejí řídit zákony.

„Podnikatelé a živnostníci, kteří ve svých provozovnách provozují veřejnou produkci, platí odměny zastupovaným nositelům práv. Intergram poskytuje veřejným provozovatelům licenci,“ vysvětluje ředitelka firmy Intergram Ivana Jansíková.

Licenci musí mít i Intergram, stejně jako OSA - ochranný svaz autorský a Oáza - ochranná asociace zvukařů. Uděluje ji ministerstvo kultury. Prodejci při pouštění veřejné produkce pak musejí odměny umělcům odvádět prostřednictvím všech těchto organizací.

„Pokud se to děje v nějaké provozovně, kam chodí zákazníci, vždy připadá v úvahu zpoplatnění,“ uvádí ředitel odboru autorského práva ministerstva kultury Pavel Zeman.

Sporná pravidla

Vyhnout se povinnosti je podle expertů na autorské právo složité. Přesto podnikatelé šanci mají.

„Pokud jsem třeba u kadeřníka, někdo si tam v kumbále pouští rádio a já to slyším, mohla obstát argumentace, že to nebyla veřejná produkce,“ myslí si partner v advokátní kanceláři Baker & McKenzie Jiří Čermák.

Řadě podnikatelů a firem navíc vadí, že není jasné, kdo a za jakých okolností musí odměny platit. Organizace odkazují na své webové stránky, kde je podrobný rozpis ceníku.

Situace na českém hudebním trhu - struktura v procentech, údaje z roku 2013 | Foto: ČTK

Jan Beneš, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme