Plzeň zachránila opuštěné, zanedbané a poničené interiéry architekta Adolfa Loose
Celá desetiletí byla tato místa zanedbávána a téměř zapomenuta. Změnil to restaurátorský projekt zaštítěný místními úřady v české Plzni a v dubnu budou pro veřejnost otevřeny čtyři zachované interiéry, které navrhl a realizoval znamenitý moderní architekt, brněnský rodák Adolf Loos žijící mezi lety 1870 a 1933.
Londýnský kulturní měsíčník Art Newspaper píše, že zpřístupnění Loosových interiérů je součástí programu letošního hlavního města evropské kultury a že plzeňští zástupci jsou hrdí, že jejich město přispělo k uchování architektonického dědictví.
„Veřejnost dosud o této části díla Adolfa Loose nevěděla,“ řekl Radek Auer, který je ředitelem marketingu a komunikací v programu Plzeň 2015.
Lidé si budou moci prohlédnout interiéry v Bendově ulici číslo 10, v Husově ulici číslo 58 a v domech v Klatovské ulici, které nesou čísla 12 a 110. Příznačnými rysy Loosova přístupu jsou čisté linie, dřevěné nebo kamenné obložení stěn a odpor proti zdobnosti.
Znalci moderní architektury oceňují v Plzni zejména vysokou kvalitu projektantovy práce promítnuté do poměrně malého prostoru.
„Adolf Loos rád používal drahé materiály, jako je mramor a mahagon,“ řekl měsíčníku Art Newspaper český historik architektury Zdeněk Lukeš, který upozornil, že základní myšlenkou interiéru bylo pohodlí a princip, že by si majitel obydlí měl uspořádat věci podle své libosti.
V Loosově době to bylo neobvyklé – bohatí zadavatelé často pověřili architekta, aby jim prostor zařídil do posledního detailu.
Osud moderní středoevropské architektury byl ve 20. století velmi pohnutý. Adolf Loos navrhl v Plzni 11 interiérů nejdříve mezi lety 1907 a 1910 a později v letech 1927 až 1932. Jejich majitelé – vesměs bohaté židovské rodiny – se ve 30. letech z Plzně odstěhovali v obavě před rostoucím vlivem nacismu.
Za 2. světové války němečtí okupanti jejich byty zabavili a pak přišla další rána v podobě komunistického převratu v roce 1948. Noví správci země byty buď rozdělili, nebo přeměnili na kanceláře. Loosovy interiéry byly v té době vážně poškozené nebo úplně zanikly.
V 60. letech se poměry trochu uvolnily. Odborníci zdůrazňovali velký význam Loosových bytů, které se jakž takž zachovaly, ale v komunistické éře byla silná antipatie vůči buržoaznímu architektovi.
Kristina Štěpánová zastupující ředitele plzeňské turistiky, která je financována z veřejných prostředků, svěřila listu Art Newspaper své podezření, že tehdejší režim nechtěl předvádět práci architekta, který pracoval pro nejbohatší jedince.
Vyhlídky na restaurování pozoruhodných Loosových interiérů se zlepšily po pádu komunismu v roce 1989. V roce 2003, 70 let po architektově smrti, Plzeň hostila sympozium o Adolfu Loosovi.
Tento podnik uspořádala Maria Szadkowska, kurátorka jeho mezinárodně proslulé Müllerovy vily v Praze. Velká propagátorka Loosova díla vytrvale prosazovala obnovu jeho plzeňských interiérů a pro svůj záměr získala odborníky z fakulty architektury na Českém vysokém učení technickém v Praze.
Jejich argumenty přesvědčily vlivné činovníky plzeňské radnice, aby uvolnili podstatnou finanční částku na záchranu cenného architektonického dědictví.
„Hlavním cílem bylo otevření Loosových interiérů pro veřejnost,“ řekl listu Art Newspaper Radek Auer z programu Plzeň 2015 a dodal, že když město získalo právo být hlavním městem evropské kultury, přišla skvělá příležitost, jak celý projekt urychlit.
Už roku 2003 byla zahájena obnova jednoho z nejpozoruhodnějších bytů v Klatovské ulici číslo 12. Obývací pokoj a jídelna byly částečně zrestaurovány na základě plánů profesora pražské techniky, architekta Václava Girsy. Náročná práce byla dokončena až loni.
Mezitím se podpora projektu rozšířila nejen na plzeňské radnici, ale i v jiných institucích a vznikla pracovní skupina, která měla chvályhodné úsilí koordinovat.
Plzeňští konzervátoři a profesor Girsa dohlíželi na restaurování čtyř bytů. Součástí jejich práce byl podrobný průzkum významných prostorů a výroba replik nábytku. Odborný dozor kladl důraz na vytvoření harmonických jednotek.
Nejdůležitější finanční příspěvek poskytla plzeňská radnice. Do tří Loosových bytů bylo investováno přibližně 11 milionů korun.
Londýnský kulturní měsíčník Art Newspaper velmi oceňuje, že záslužná práce tím nekončí. Existují plány na restaurování dalších dvou bytů v Klatovské ulici číslo 19 a v Plachého ulici číslo 6.
Oba jsou však v soukromém vlastnictví, což by omezovalo vliv města na jejich restaurování. Zbylé dva byty čekají, až se naskytne možnost jejich obnovy.
List Art Newspaper na závěr píše, že významný moderní architekt Adolf Loos proslul především svými velkými projekty včetně pražské Müllerovy vily a vídeňského Café Museum, ale nemělo by se zapomínat, že také navrhl spoustu interiérů zejména v Rakousku a někdejším Československu.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
