Před 70 lety ničily Prahu plameny. Na město dopadly bomby Spojenců
V polovině února 1945 už byl konec druhé světové války nadohled. Pražané i proto podcenili varovné sirény, které upozorňovaly na nálet amerických letadel. Tragický omyl nepřežilo na 700 lidí.
Sirény začaly houkat 20 minut po poledni. "Krátce na to, rána hrozná. Setmělo se. Vysypaly se okenní tabulky. Tatínek semnou praštil o zem, ale naštěstí trakt, který byl do ulice, zůstal stát, čímž jsme se my dva zachránili,“ vzpomíná na osudové poledne Jiřina Bendová.
Před 70 lety, přesně 14. února 1945, jí bylo pouhých šest let. Hlavní město Protektorátu Čechy a Morava se tehdy ocitlo během několika okamžiků v plamenech. Bomby ničily domy i historické památky.
Nečekaný nálet Spojenců na Prahu byl podle všeho tragickým omylem. Navigátoři amerických bombardérů ji zaměnili za Drážďany. Bomby připravily o život na sedm set Pražanů. Rodina Jiřiny Bendové přežila jen díky náhodě.
„Normálně jsme vždycky obědvali v kuchyni. Když odhoukal nálet, tak jsme šli hledat maminku, která vařila v kuchyni, kam ta bomba spadla,“ říká pamětnice.
„Tam, nad mou hlavou nevím, jak vysoko byla suť a nade mnou nebe. Což mne udivilo. Probral mne z toho překvapení až tatínkův hlas, který pravil: No, tady maminka přeci nemůže být…“ Ale byla.
„Na moje volání se vzpamatovala z bezvědomí, jak na ni spadla tři nebo čtyři patra. Byla jenom mírně zraněná, ani žádné zlomeniny, nic. Což byl zázrak,“ vysvětluje paní Bendová. Její maminka měla štěstí. Když houkaly sirény, šla k oknu.
„Opřela se o parapet okenní a pravila si: Ty jsou ale nízko. V tom to bouchlo. Propadla pod to okno,“ vysvětluje paní Bendová.
Podcenili nebezpečí
Bombardování Prahy v obrazech
Výročí spojeneckých náletů ze 14. února 1945 připomíná unikátní výstava fotografií rozbombardované Prahy. Snímky zničeného města, které pořídil bezprostředně po odvolání leteckého poplachu Stanislav Maršál, si můžete prohlédnout v prostorách Benediktinského kláštera v Emauzích. Výstava je přístupná každý všední den až do 13. dubna 2015.
Do krytu prý zásadně nechodili. „Naši si dělali legraci z našich sousedek, které běžely vždycky do krytu. My jsme vůbec nikdy nevěřili tomu, že by se tady mohla nějaká letadla s bombama objevit,“ tvrdí Jiřina Bendová. V domě kde bydlela, zahynuli čtyři lidé.
Následky druhé světové války pocítili Pražané nejsilněji až v samotném závěru světového konfliktu. Během náletu byla zničena řada čtvrtí.
Kromě Vinohrad spadly bomby také na Radlice, Vršovice a Nusle. Zničeny byly domy také na Karlově náměstí a na Pankráci.
Tragický omyl kupodivu nezměnil pohled Pražanů na Američany. „Jestli byli naštvaní, to nevím. Naši to tak rozhodně nebrali. Jenom jako tragédii jako takovou,“ dodává pamětnice.
Prahu bombardovali Spojenci omylem
Že se nečekaný nálet na Prahu odehrál nejspíš omylem potvrzuje i Michal Plavec z Národního technického muzea.
„Věnuji se tomu tématu už přes sedm let a neviděl jsem žádný dokument amerického či spojeneckého velení, kde by bylo napsáno, že ten den měla být Praha primárním nebo náhradním cílem," říká.
Nepotvrzuje ani teorie o tom, že Spojenci útok plánovali, aby průmyslové podniky nepadly do rukou Rudé armády. Spojenci podle Plavce plánovali útok na pražské továrny už dřív, ale nikdy ho neprovedli.
„Skutečně americké velení plánovalo nálet na Prahu a převážně na tyto továrny už 30. října 1944, ale kvůli velmi špatnému počasí z náletu sešlo. A potom jediný skutečně cílený nálet amerického letectva proti Praze byl 25. března 1945," uzavírá Plavec.
