Čína chce při pátrání po zkorumpovaných úřednících spojit síly se Spojenými státy
Peking chce s Washingtonem spolupracovat při pátrání po zkorumpovaných čínských úřednících, kteří uprchli do ciziny. Ti z Číny utíkají i s nakradenými miliony a snaží se ukrýt hlavně v zemích, se kterými Peking nemá uzavřenou dohodu o vydávání stíhaných osob. Mezi ně patří právě Spojené státy. Čína v této souvislosti zahájila vloni v létě zvláštní operaci nazvanou Hon na lišku a dosud se jí podařilo zadržet více než 430 hledaných osob.
Čínská média stále častěji informují o dopadení osob, po kterých policisté pátrají ve více než šedesáti zemích světa.
Zvláštní operace Hon na lišku, jejímž cílem je zatčení zkorumpovaných úředníků, především pak členů vládnoucí komunistické strany, a také podnikatelů, kteří se nezákonně obohatili a poté utekli ze země, pokračuje i letos.
Čína pokračuje v pátrání po uprchlých podnikatelích a úřednících, kteří v zahraničí zmizeli i s nelegálně nabytým majetkem. Natáčel o tom Robert Mikoláš
Podle neoficiálních odhadů totiž jen od konce 90. let minulého století do roku 2011 jich uprchlo asi 18 tisíc, v posledních letech však jejich počet rychle roste.
„Operace Hon na lišku je založena na třech strategiích. Za prvé, aby tito lidé přiznali vinu před soudem, za druhé, aby byli repatriováni jako ilegální imigranti a za třetí, aby byly stíhané osoby vydávány na základě dohody o extradici,“ prohlásil čínský ministr veřejné bezpečnosti Liou Tung.
K největším dosavadním úlovkům čínských úřadů patří dopadení někdejšího manažera jedné z největších bank, Bank of China, Jü Čen-tunga, který zpronevěřil v přepočtu více než dvanáct miliard korun a poté zmizel ve Spojených státech.
Intenzívní pátrání ale pokračuje i v jiných zemích, prakticky na všech kontinentech. A i když se dosud podařilo zadržet asi 430 lidí, většinou jde o malé ryby. Ty největší si, alespoň prozatím, užívají života v luxusu.
Mezi nimi i Ťi Kao-jen, někdejší komunistický tajemník provincie Jün-nan nebo sestra manželky donedávna jednoho z nejmocnějších mužů Čínské lidové republiky Čou Jung-kchanga. A i v jejím případě jde o miliardy dolarů.
Peking navíc neoznámil, zda se mu daří získávat zpět i zpronevěřené peníze. Náklady na repatriaci jednoho člověka totiž dosahují 200 tisíc jüanů, tedy asi 790 tisíc korun.
Problémem je i neexistence dohody o vydávání stíhaných osob, zejména s USA, i proto chtějí o tomto tématu ještě letos v srpnu obě strany jednat.
