Na sambodromu vzdá jedna ze škol samby poctu Riu, které slaví 450 let od založení
Brazilské Rio de Janeiru letos slaví 450. výročí založení města. Největší oslavy vypuknou za dva týdny, ale nejrůznější akce k tomuto jubileu jsou naplánované na celý rok. Vzdát hold městu se rozhodli i v jedné škole samby, a to přímo dnes večer na sambodromu.
Soutěžní defilé škol samby mají vždy konkrétní námět - od něj se odvíjí kostýmy, podoba alegorických vozů a také slova soutěžní písně. Jedna z nejstarších škol Portela letos zvolila jako téma Rio de Janeiro - přesněji řečeno Rio a jeho surreálno.
„Chtěl jsem ukázat Rio trochu jiným pohledem. Ukázat to, jaké představy v lidech vyvolává ta krásná příroda, místní styl života, všechny zvláštnosti, které město má. A pro zdejší obyvatele je všechno surreální - ať už v dobrém, nebo i ve špatném," říká umělecký ředitel školy Portela Alexandre Louzada.
O škole Portela, která na sambodromu vzdá hold Rio de Janeiru, natáčel zpravodaj David Koubek
Rio de Janeiro bylo přitom námětem soutěžních defilé už mnohokrát. Dokonce i samotné školy Portela na loňském karnevalu. Louzada ale říká, že to vůbec nevadí, a slibuje, že letošní vystoupení nebude mít s tím loňským ani za nehet společného:
„Pro mě to bylo vlastně jednodušší. Mám stále takovou tu romantickou představu o Riu - jsem totiž z města Niterói, které je na druhé straně zálivu, a mám celé to krásné panorama Ria pořád před očima. Když vychází slunce anebo když za Riem zapadá, vždycky vytváří kouzelné světlo, takže pohled na to město je vždycky zajímavý."
Co přesně dnes v noci Portela ukáže na sambodromu za kostýmy a alegorické vozy, je vždy až do poslední chvíle tajemstvím. Louzada se nechal inspirovat surrealismem Salvadora Dalího, ale do průvodu prý zakomponoval i něco tak prozaického jako věčné dopravní zácpy ve městě. Dokazuje, že v alegorických vozech a kostýmech se může ztvárnit opravdu cokoliv.
„Jeden z alegorických vozů je třeba poctou pátečním večerům ve čtvrti Lapa, poctou oné směsi všech možných kmenů a klanů - transvestitů, tanečníků samby, reggae, funku, pouličních prodejců a kejklířů. V průvodu půjdou prodavači sušenek a maté nebo prodejci převlečení za Araby, kteří jsou typičtí na zdejších plážích."
Umělecký ředitel Alexandre Louzada, který tuto velkou poctu Riu vymyslel, sám není původem místní - jeho otec přišel z jihu Brazílie. Zdejších obyvatel si ale velmi cení - a o to větší poklonu jim chce průvodem vyseknout: Ze všech přistěhovalců - ať Brazilců, nebo cizinců - prý udělají hned místní, sobě rovné.
„Myslím, že Rio na každého zapůsobí tím, že v něm absolutně nenarazíte na xenofobii. Je to vidět třeba v části centra, které se říká Sahara. Všechny ty národy, které spolu na Blízkém Východě bojují, žijí tady v naprostém míru."
Jak s tímto surrealistickým defilé škola uspěje a jestli jí pomůže, že vzdává hold městu Riu, se teprve uvidí. Konkurence na sambodromu je veliká.
