Horníky v Trhonicích vystřídali sběratelé minerálů. V tamním lomu se nacházejí vzácné drahokamy

Ještě před druhou světovou válkou se jednalo o poměrně rentabilní provozovnu, která zpracovávala vápenec ze dvou ložisek. To první je přímo vedle vápenky. Dodnes můžete vidět vysoký vápencový masiv s průzkumnou štolou. Nedaleko odtud, v Sedlištích, je další vydatné ložisko vápence. A právě tento vápenec se do Trhonic dovážel.

Samotné pálení vápna probíhalo následujícím způsobem. Vápenec se zavážel do pece horním otvorem. Pec měla průměr sedm metrů a výšku osm metrů. Topilo se dřevem případně koksem. Vápenec se postupně vypaloval a dělníci vypálené vápno dvěma otvory ve spodní části peci vyhrabávali ven. Poté jej nechali zchladnout a vápno pak mohlo jít na další expedici. Tento více měně ruční způsob pálení vápna však koncem padesátých let nemohl konkurovat větším a technicky lépe vybaveným provozům a tak bylo pálení vápna v Trhonicích ukončeno.

Na Jimramovsku je několik ložisek vápence. V samotných Trhonicích bylo celkem šest vápencových dolů. Každá z lokalit se vyznačovala jinou kvalitou horniny. Například vápenec z dolu v Sedlištích se vyznačoval značným výskytem pyritu. Naopak v Trhonicích byl vápenec smíchán s vrstvou grafitu. Oba tyto nerosty pak znehodnocovaly barvu vypáleného vápna, proto se hodilo spíše pro stavební účely než na malování. Trhonice jsou také zajímavým místem pro geology, protože ve zdejším vápenci se hojně vyskytovaly krystaly spinelů, které byly největší na Moravě. Drahokamy označované za rubíny dorůstaly velikosti až sedmi milimetrů.