Jednání ministrů financí eurozóny o Řecku skončilo bez dohody
Schůzka Řecka a ostatních zemí eurozóny o budoucnosti řeckého záchranného programu zkrachovala bez jakékoliv dohody. Zadlužené Řecko odmítlo návrhy, které počítaly s žádostí Atén o prodloužení záchranného programu.
Státy eurozóny daly Řecku ultimátum. Do pátku musí země zažádat o prodloužení současného záchranného programu.
V pátek by se pak mohla uskutečnit poslední krizová schůzka, která by tento požadavek posoudila.
Jinou možnost než požádat o prodloužení programu Řecko nemá, jak řekl eurokomisař pro hospodářství Pierre Moscovici.
Po prodloužení tohoto programu je pak podle předsedy států platících eurem Jeroena Dijsselbloema eurozóna ochotná jednat o možných úpravách.
Eurozóna dala Řecku ultimátum. Do pátku musí země požádat o prodloužení záchranného programu. Situaci přiblížil bruselský zpravodaj Ondřej Houska
Některá úsporná opatření, která řecká vláda odmítá, by tak mohla být nahrazena jinými. Řecko by ale i nadále muselo splnit plánovaná úsporná opatření.
Nová řecká vláda ale od začátku odmítá prodloužení současných podmínek záchranných půjček a má v úmyslu dojednat nové. Chce tak zmírnit tempo úsporných opatření nebo splácet své dluhy podle toho, jak se bude jejich ekonomice dařit. Ostatní země eurozóny jsou ale proti.
Vláda pod vedením strany Syriza argumentuje, že současný záchranný program prodloužit nemůže, protože selhal a je pro řeckou ekonomiku likvidační.
Jak také řekl řecký ministr financí Janis Varufakis, jeho vláda byla zvolena, aby program změnila od základů. Podle ní jsou jeho podmínky příliš tvrdé a v Řecku způsobily humanitární katastrofu.
Podle eurokomisaře pro hospodářství Pierra Moscoviciho Řecko nemá jinou možnost než program prodloužit
Také desítky mezinárodně respektovaných ekonomů a think-tanků upozorňují, že předepsaná úsporná opatření jsou příliš tvrdá.
Současný záchranný program ale vyprší koncem měsíce. Atény se tak můžou poprvé po pěti letech ocitnout bez jakékoli mezinárodní pomoci.
Pokud se zadlužená země s eurozónou nedohodne, tak by Evropská centrální banka mohla řecké banky odpojit od programu poslední záchrany. Stát by tak nejspíše musel začít tisknout svoji vlastní měnu, protože by jinak riskoval kolaps bankovního systému. Nastal by tak chaotický odchod Řecka z eurozóny.
