Antisemitismus je v Evropě na vzestupu, shodují se židovské obce po útoku v Kodani
V Evropě se znovu objevuje antisemitismus, shodují se židovské komunity od Francie po Maďarsko. Nejnověji se o rostoucím počtu útoků proti Židům mluví v souvislosti se střelbou v dánské Kodani, kdy radikální islamista zabil dva lidi a několik policistů. Vraždil totiž i před synagogou.
"Židé patří do Dánska. Jsou pevnou součástí naší společnosti a my uděláme vše pro to, abychom židovskou komunitu v naší zemi ochránili," prohlásila na místě tragédie v centru Kodaně dánská premiérka Helle Thorning-Schmittová.
Jedním ze zavražděných mužů byl totiž i židovský civilista. Navíc v Dánsku v poslední době vzrostl počet útoků právě na členy židovské komunity. Podle posledního průzkumu jich tamní úřady v roce 2013 zaznamenaly 40.
„Některé z nich jsou takové menší, ale některé byly přímo ataky. Hlavně verbální, ale v několika případech i fyzické. Někteří Židé říkají, že skrývají v poslední době svou identitu,“ říká novinářka Dana Schmidt, která v Dánsku dlouhodobě žije.
V zemi, které přitom patří s ostatními severskými zeměmi k nejtolerantnějším v Evropě, proti Židům vystupují nejen islámští radikálové, ale také neonacisté. A podobné je to i v Německu.
„Když třeba židovská obec v Berlíně pociťuje problémy s bezpečností své školy a podobně, tak to konzultuje s německou policií a s tureckou menšinou, protože ta je stejně ohrožená. Tam prostě existuje určité skupinové násilí a s tím je třeba něco udělat. Je to problém Německa, v tomto případě Berlína, stejně jako židovské obce či turecké obce,“ připomíná publicista Jaroslav Šonka.
Přesto mnohem větší problémy s projevy antisemitismu mají v jiných částech Evropy, zejména ve Francii, ale také třeba v Belgii či Maďarsku. Někteří Židé proto raději volí odchod do Izraele. Jen ze země Galského kohouta tak kvůli obavám vloni odešlo asi sedm tisíc Židů.
Pro své politické cíle tohoto opět využil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který po útocích v Kodani znovu nabádal Židy v Evropě, aby emigrovali do Izraele. S tím ovšem nesouhlasí francouzský prezident Francois Hollande, podle kterého v Evropě a zejména ve Francii mají své místo, i když z Izraele zaznívá něco jiného.
Předseda francouzské vlády Manuel Valls v této souvislosti uvedl, že víkendové útoky v dánské metropoli zdůraznily potřebu prodloužit akce proti "islamofašismu", deset tisíc vojáků proto i nadále střeží veřejná místa.
Nebezpečím je i nevzdělanost
Je však zapotřebí se rázně postavit proti všem extremistickým projevům. Není tak možné, aby například berlínský imám Abú Bilál Ismail beztrestně vyzýval Alláha, aby "zničil sionistické Židy, spočítal je a zabil je až do posledního".
Ostatně italské úřady už rozhodly o deportaci imáma, který při kázání vyzýval k vyhlazení Židů. Konkrétně šlo o muslimského duchovního z obce San Donà di Piave.
Podle Jaroslava Šonky je však antisemitismus v Evropě, která holokaust zažila před několika desetiletími, často spjat i s nevědomostí.
„Existují lidé, kteří jsou migranti z bývalých kolonií a podobných končin a existuje u nich určitý stav nevzdělanosti. A to je myslím problém současného antisemitismu,“ podotýká Šonka.
