Na pohlednicích vlastní fotky a video. Nové projekty udržují tradici starou přes 140 let
Z letní dovolené nebo o Vánocích posílají lidé pohlednice nejčastěji. Tradice papírových kartiček už trvá 142 let. Pomocí aplikace pro chytré telefony mohou nyní lidé na pohled umístit i krátký zvuk. Turistické nebo vánoční motivy v současné době nahrazují také vlastní fotografie.
„Někdo může poslat pohled, na kterém bude vyobrazena jeho fotka z mobilního telefonu. To je skloubení nových technologií a starých praktik. Zprovoznili jsme aplikaci pro mobilní telefony a stáhlo si ji několik desítek tisíc lidí,“ přibližuje mluvčí České pošty Matyáš Vitík.
Za dvacet šest korun tak lidé můžou poslat pohled s vlastní fotografií, která se doručí do tří dnů.
K pozdravu se dá také přiložit krátký nahraný zvuk, vysvětluje ředitel projektu Postisimo Pavel Kalčev.
Počet poslaných pohledů klesá. Nové projekty se snaží tradici udržet. Lidé mohou poslat vlastní fotku nebo zvuk. Natáčela Zuzana Švejdová
„V aplikaci necháte vzkaz. Ten se pak natiskne na pohlednici v podobě QR kódu. Uživatel, pokud má staženou aplikaci čtečky QR kódu, si tak může vyslechnout i třicetivteřinovou zprávu od odesílatele,“ popisuje Kalčev.
Letos by mohla přibýt i kolonka s videem. Ať už lidé pošlou fotku ze Sněžky nebo Austrálie, za pohled zaplatí jednotnou cenu, a to 29 korun.
Počet poslaných pohledů každým rokem klesá. Pomyslnou první příčku v posílání přání a pozdravů převzal internet a mobilní telefony.
Jen o Vánocích Češi poslali přibližně 75 milionů SMS zpráv a více než milion MMS přání, což je přibližně tisíckrát více než pohledů.
„Můžete napsat smsku nebo mmsku, které jsou levnější a přijdou vám hned. Z praxe musím říct, že pohlednice už opravdu mizí. Byl to velice levný pozdrav, který potěšil. Co se týče ceny pohlednice, tak bohužel bude stoupat,“ podotýká Tomáš Kafka z Poštovního muzea.
Také cena známek je jedním z důvodů, proč pohledy z poštovních schránek pomalu mizí. Před patnácti lety stála známka okolo pěti korun, dnes už ji lidé pořídí za více než dvojnásobek.
Na prvním českém pohledu z roku 1873 byla Sněžka. Od té doby se změnila nejen technika výroby, ale i motivy.
„Máme od prvních pohlednic motivy hodně turistické a také ty, které se vázaly k nějakým oslavám. Obrovský fenomén jsou vánoční nebo velikonoční pohlednice. Pak velký fenomén pohlednic, na kterých se prezentuje určité město,“ vyjmenovává Kafka a dodává:
„Nejcennější jsou kousky, které se nacházejí třeba v jednom vyhotovení, nemusí být vyrobeny přímo z papíru. Máme pohlednice, které byly vyráběny z březové kůry. Ty cennější samozřejmě jsou ty nejstarší.“
