Období půstu je cestou k duchovní očistě. Význam může mít i pro nevěřecí

18. únor 2015

Popeleční středa znamená v liturgickém kalendáři začátek půstu. Skončily masopustní karnevaly a do Velikonoc nás čeká ještě šest týdnů.

Popeleční středa dostala svůj název podle výjimečné bohoslužby, během které dělá duchovní svým věřícím kříž na čelo popelem. „Popel symbolizuje křehkost lidského života, kříž zase sestup boha do lidských slabostí,“ vysvětluje spirituál Biskupského gymnázia v Českých Budějovicích Josef Prokeš.

Smyslem půstu by měla být především duchovní očista. „Doba postní jako odstup od života, zhodnocení toho, o co se snažím, kam jdu a tak dál. K tomu používáme tři prostředky křesťanské tradice: půst, almužnu a modlitbu,“ jmenuje Prokeš.

Půst nemusí znamenat jen odpírání jídla, ale čehokoli, co nepotřebujeme. To by nás mělo vést k větší solidárnosti. Ani almužna se nemusí týkat pouze peněz, jak by se mohlo zdát. „Říká se, že velkou chudobou Evropanů je samota,“ říká Josef Prokeš. Člověk může dávat svou přítomnost, více si všímat osamělých lidí.

Také modlitba nemusí být chápána pouze v křesťanském slova smyslu. „Člověk se může více zklidnit, nevěnovat se jen věcem na povrchu, ale zamyslet se, nechat uklidnit hladinu svého rybníka a podívat se více do hloubky,“ uzavírá Prokeš.

autor: Jana Matznerová
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.