Studenti speciální pedagogiky UJAK asi dostanou šanci dostudovat na své univerzitě
Soukromá Univerzita Jana Amose Komenského možná přijde o oprávnění působit jako vysoká škola. Odebrání oprávnění navrhne akreditační komise. Ta teď ale aktuálně řeší budoucnost studentů oboru speciální pedagogika, kteří mají naději, že dostudují na své univerzitě. Zástupci komise se dnes s vedením státních pedagogických fakult dohodli na vzniku pracovní skupiny, která by kvalitu studia na univerzitě kontrolovala.
Komise nedávno doporučila neprodloužit akreditaci oboru speciální pedagogika, univerzita má podle ní totiž málo učitelů.
Podle dnešní dohody by kvalitu studia na soukromé Univerzitě Jana Amose Komenského měli kontrolovat zástupci Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity v Brně a univerzity Palackého v Olomouci.
Požádal je o to minulým týden ministr školství Marcel Chládek z ČSSD. Zaměří se hlavně na praxe a vedení diplomových prací.
Studenti oboru speciální pedagogika soukromé Univerzity Jana Amose Komenského budou mít možná šanci dostudovat na své univerzitě. Natáčela o tom Jana Čermáková
„Jde o to, aby bylo zabezpečeno, že stávající studenti dostudují v rámci minimálního standardu, který je považován za nutný pro speciální pedagogiku. To soustředění bude zejména na praxe. Jak proběhly, protože to je u tohoto oboru nesmírně důležité. A potom na témata a vedení diplomových prací. Což je zásadní věc, aby to lidé mohli kvalitně dostudovat,“ upřesnila předsedkyně Akreditační komise Vladimíra Dvořáková.
Rektor Univerzity Jana Amose Komenského Luboš Chaloupka dohodu komise se zástupci pedagogických fakult vítá. Věří, že státní závěrečné zkoušky budou moct studenti skládat na univerzitě a nebudou muset dokončovat studium jinde. Informaci z jednání komise s fakultami dostal krátce po jeho skončení.
Možnost, jak by studenti pedagogiky na UJAK mohli na své univerzitě dostudovat, přiblížila děkanka Pedagogické fakulty UK Radka Wildová
„Závěry, které byly přijaty, vítáme. A domnívám se, že jsme schopni požadované závěry v požadovaných termínech splnit. Byli bychom velice rádi, aby se tato záležitost nějakým způsobem zprůchodnila. Aby studenti měli jistotu, že dostudují,“ uvedl Chaloupka.
Finanční náklady spojené s dohledem nad kvalitou studia by měla hradit univerzita - vyčíslené zatím nejsou.
Převzetí studentů jinými školami nereálné
Podle děkanky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Radky Wildové představuje dnešní dohoda maximum toho, co lze pro studenty UJAK v současné chvíli udělat. Variantu, že by tyto studenty mohly převzít veřejné vysoké školy, označila za nereálnou.
„My je nemůžeme převzít. Protože ti studenti by museli přes přijímací řízení, minimálně přes přijímací řízení, a to má také určité časové standardy. Čili není možné teď ty studenty vzít z jedné, ať už soukromé vysoké školy, do veřejných vysokých škol a považovat je za běžné studenty,“ vysvětluje děkanka a pokračuje:
„Také by se musela udělat komparace studijních programů, co ti studenti odstudovali, do jaké míry se jim to dá uznat, do jaké míry musí (studia) doplnit.“
Skončí UJAK jako VŠ?
O dalším osudu zhruba 1400 studentů se rozhodne v půlce dubna. Tehdy akreditační komise také navrhne odejmout UJAK oprávnění působit jako soukromá vysoká škola. Ve 20. minutách Radiožurnálu to potvrdila předsedkyně komise Vladimíra Dvořáková:
„Ten podnět chceme udělat, protože ty problémy jsou dlouhodobé. Je vidět, že škola nemá nastaven samotný systém hodnocení kvality a není schopna to uhlídat.“
Dvořáková také apelovala na uchazeče o studium, aby se zajímali o školu, na kterou se hlásí.
„Myslím si, že studenti tušili, že na té škole mohou být určité problémy. Kdyby se podívali do zápisu hodnocení akreditační komise, viděli by, že se tam opakují určité výtky u nejrůznějších oborů. Výtky se většinou týkaly toho, že je tam příliš mnoho studentů na příliš málo učitelů. Pokud se student rozhoduje, kam jít studovat, je velmi dobré zjišťovat si o škole informace,“ uvedla předsedkyně akreditační komise.
Při dalších jednáních bude instituci zastupovat František Korbel, někdejší náměstek ministra spravedlnosti. Univerzita ho o to požádala nedávno, zatím se seznamuje se situací.
Soukromá Univerzita Jana Amose Komenského je dlouhodobě zisková, podle údajů Hospodářských novin měla v letech 2007 až 2013 zisk před zdaněním od 200 do 370 milionů korun ročně.
Podle rektora investuje většinu peněz do materiálně-technického vybavení. Akreditační komise se znovu sejde v polovině dubna a rozhodne o případném prodloužení akreditace.
