Nemůžu jen tak sedět doma, řekl si Angličan a odjel bojovat proti IS
25letý Angličan Jamie Read se už nevydržel dívat na zprávy o radikálním hnutí Islámský stát a odešel proti němu bojovat do Sýrie. Na frontovou linii se dostal za šest týdnů, mezitím stihl absolvovat i speciální výcvik v České republice. Jako dobrovolník strávil v řadách kurdských jednotek měsíc.
Rodák z malé vesničky v severní Anglii se najednou ocitl uprostřed syrských bojů. Sledoval prý v televizi všechna zvěrstva Islámského státu včetně poprav civilistů, a rozhodl se, že už nemůže dál jen tak sedět doma.
Osobně neznal žádného Kurda, přes internet a sociální sítě ale kontaktoval některé kurdské skupiny a nabídl jim své služby. Odpověď přišla rychle – měly zájem.
Jamie dříve sloužil u britské pěchoty, protože ale neměl žádnou přímou zkušenost z bitvy, rozhodl se ještě před odjezdem do Sýrie absolvovat intenzivní výcvik, který zajistila jedna česká bezpečnostní agentura. Učil se držet samopal a trénoval střety s nepřítelem v malých skupinkách.
Angličan Jamie Read popsal Českému rozhlasu, jak to vypadá na bojištích v Sýrii
Když mluví o bojích v Sýrii, používá Jamie Read slovo „válka“. Podle něj totiž připomínají klasický vojenský konflikt mezi dvěma stranami – s územím nikoho, ostřelovači i opětovanou palbou na velkou vzdálenost. Na rozdíl třeba od Afghánistánu, kde se ozbrojenci Talibanu schovávají ve vesnicích a mezi civilisty.
Jamie také nemá rád označení „žoldák“. Za boj v Sýrii prý nedostal žádnou odměnu. Výcvik v Česku v ceně několika set tisíc korun si zaplatil ze svého a domů se podle svých slov vrátil zcela bez peněz. Zato má pocit, že udělal to, co musel.
Dobrovolníci v kurdských jednotkách prý fungují jako klasičtí vojáci, chodí na hlídky a střídají se ve službách při vaření i při uklízení. Angličan Jamie je měsíc a půl po návratu ze Sýrie spokojený. Cesta podle něj splnila účel. Navíc se prý v Sýrii častěji smál, než pociťoval strach.
Počet evropských rekrutů v jednotkách Islámského státu se odhaduje na několik tisíc. Kolik dobrovolníků se rozhodlo podpořit druhou stranu, tedy především kurdské síly, se ale prakticky neví.