Stát se o nás nestará, stěžují si váleční veteráni. Ministerstvo chystá změnu
Už je to více než půl roku, co po útoku v Afghánistánu zemřelo pět českých vojáků. Tisíce lidí tehdy projevily solidaritu a na sbírkové konto pro pozůstalé věnovaly přes 5 milionů korun. Ministr obrany zase sliboval, že se o další novodobé veterány lépe postará. Jenže po sedmi měsících armáda stihla jen založit nadační fond. Systémová řešení stále chybí.
Nejčastější starostí vojáků, kteří opouštějí armádu, je, kde získají novou práci.
„Jsou zvyklí na určitý způsob práce, někdo jim velí. Mají potom potíže v zaměstnání – když ho naleznou – například setrvat. Řešením mohou být rekvalifikační kurzy, ale já si myslím, že je to především o psychologické práci s vojáky, připravovat je na ukončení kariéry třeba rok dopředu. V zahraničí je to běžné,“ tvrdí Miroslava Pašková z veteránské organizace Vlčí máky.
Vojáci opouštějí armádu ve 30 letech, přesto těžko hledají práci. A pokud padnou, chybí dlouhodobý zájem o pozůstalé. Obrana to chce změnit
Ladislav Sornas ze Sdružení válečných veteránů si zase myslí, že stát zanedbává vysloužilce zraněné ve službě. Zdarma by podle něj měli mít třeba léky. Zvláštní péči by dopřál i rodinám padlých vojáků.
„Možná kdyby hejtman věděl, že je v jeho kraji pět rodin pozůstalých po válečném veteránovi, alespoň jednou by je pozval a řekl: Tak Boženo, co potřebujete? Ona řekne: Klukovi už je 18 a nemůžu pro něj sehnat práci. Hejtmanův kluk není nezaměstnaný, že ne? Tak bude mít dalšího, o kterého se postará - o dítě toho vojáka,“ navrhuje Sornas.
Ale jde i o peníze. Přesněji řečeno o pojistné. Ani tam zatím armáda svým lidem podle veteránských spolků nic nevyjednala.
„Konkrétní případ jednoho z vojáků, kteří padli v červenci: uzavřel životní a úrazové pojištění, běžná pojistka. Problém je v tom, že u těch ve výlukách máme válečné situace, terorismus,“ podotýká Miroslava Pašková.
Že stát v této oblasti zaspal, připouští i šéf sněmovního branného výboru David Kádner z hnutí Úsvit.
„Je to problematika, která se neřešila dlouhodobě. Není to jen o vojácích, zranění jsou i policisté a také hasiči, a s nimi se nepracovalo skoro vůbec,“ upozorňuje Kádner.
Jak stávající stav co nejrychleji napravit, chtějí poslanci probrat s ministerstvem obrany i samotnými veterány. Společné setkání se plánuje na příští týden.
Dlouhodobou podporu pro vysloužilé vojáky opakovaně podporuje i ministr obrany Martin Stropnický z hnutí ANO. Sám přitom přiznal, že jen zákony na to nestačí.
„Něco se vejde do obecných pravidel, tedy třeba zákonů. Ale je tam potřeba i nemalá dávka lidského individuálního přístupu,“ řekl Stropnický krátce po loňském útoku, při kterém na misi v Afghánistánu zahynulo pět českých vojáků.
Pět českých vojáků přišlo v Afghánistánu o život při sebevražedném atentátu 8. července 2014 ráno nedaleko základny Bagrám. Útočník z hnutí Taliban na sobě odpálil nálož, když projížděl na kole zástupem vesničanů a dětí, a to zrovna ve chvíli, kdy s nimi mluvili vojáci z české patroly. Atentátník na místě zabil čtyři české vojáky. Lékařům se nakonec nepodařilo zachránit ani pátého muže, kterého mohutný výbuch těžce zranil.
Ministerstvo obrany tehdy slíbilo, že podnikne konkrétní kroky, aby se stát dokázal v takových případech o rodiny padlých vojáků postarat. Doteď ale úřad pouze sbírá návrhy.
„Většina z nich je v této chvíli ve stádiu vyjednávání, takže podrobnosti k nim v tuto chvíli sdělit nemůžeme,“ uvádí mluvčí resortu Jana Zechmeisterová.
První vstřícný krok přece jen armáda stihla prosadit loni v létě. Na podporu rodinám padlých vojáků uspořádala koncert Andělská křídla, a benefice pokračuje už dnes charitativním galavečerem.
„Polovina výtěžku z večera půjde na podporu nadačního fondu a znovu letos bude koncert Andělských křídel. Chceme ho dělat každý rok v průběhu září, října,“ dodává hlavní pořadatel a voják Libor Smékal.
Péče se má opírat o konsenzus všech resortů
„Nesouhlasím s vyjádřením, že bychom měli ze strany novodobých válečných veteránů zásadní stížnosti na to, jak se k nim stát chová,“ řekl v Ranním interview Radiožurnálu ředitel odboru pro válečné veterány ministerstva obrany Eduard Stehlík.
Připomněl, že zákon o válečných veteránech byl v loňském roce novelizován. „V současné době, za těch 7 měsíců, bylo připraveno přes 20 konkrétních věcí, které nyní ministerstvo konzultuje s ostatními resorty.“
Novodobí veteráni si na péči státu nestěžují, řekl v Ranním interview ředitel odboru pro válečné veterány ministerstva obrany Eduard Stehlík
„Péče - a o to se právě snažíme - by měla vzniknout na základě konsenzu všech resortů a vlády a nejen ministerstva obrany, kde samozřejmě děláme vše pro to, aby se péče o veterány zlepšila,“ dodal Stehlík.
Řada veteránů si v minulosti otevřeně stěžovala, že společnost si armády v současnosti neváží tolik jako dřív. „Myslím si, že situace se radikálně změnila, mimochodem po tragické události z 8. července loňského roku,“ poznamenal k tomu Stehlík.
Armáda se podle něj o veterány, kteří byli zraněni, stará. „Není to o tom, že by někdo zůstal na holičkách. Nemám v tuto chvíli jediný případ, že by někdo říkal, že nemá práci, není si schopen najít práci. Nikdo se na mě v tomto smyslu neobracel.“
To si myslí i jeden veteránů Jaroslav Fiedor. „Po tom tragickém letním dnu, který nám vzal pět kolegů, si myslím, že společnost si uvědomila, že je válka blízko, že se nás dotýká víc. Lidé to určitě vnímají blíž, že je to najednou pět něčích bratrů, něčích otců,“ říká.
