Státu se nedaří vymáhat peníze od lidí, které obhajoval advokát ex offo

Když se řekne advokát ex offo, řada lidí si myslí, že jde o bezplatnou službu. To ale jen v případě, když dotyčnému soud neprokáže vinu. Pokud člověk dostane trest, vymáhá stát peníze zpět. Konkrétně odsouzení dluží za služby obhájců ex offo 2,4 miliardy korun. Vymáhat od nich peníze se ale státu nedaří.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Soud (ilustrační foto)

Soud (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

„Já jsem měl vždy ex offo a ten celkový dluh může být do 150 tisíc,“ říká pan Patrik, který je venku z vězení od loňského října. Odpykával si trest za podvod.

Od té doby platí jen svoje dluhy. Mimo jiné i za advokáty, které mu stát přidělil. „Já pracuju a je mi strhávána exekuce, zůstává mi nezabavitelné minimum, to je 6000 korun.“

Pan Patrik pracuje ve sběrném dvoře, kde třídí vyřazené elektrospotřebiče. Je jedním z mála propuštěných vězňů, kteří svůj dluh splácí. Jinak se státu nedaří dostat peníze za právní služby zpět.

Přehrát

00:00 / 00:00

Stát vymáhá přes dvě miliardy po odsouzených, které obhajoval advokát ex offo. Víc od Markéty Chaloupské

Ministerstvo spravedlnosti, které peníze po odsouzených vymáhá, totiž uspěje jen ve třech procentech případů.

„Problém je v tom, že odsouzení dost často nemají z čeho splácet nejen tento dluh, ale ani další dluhy, a někteří se splácení i vyhýbají,“ vysvětluje mluvčí ministerstva Kateřina Hrochová.

Propuštění vězni průměrně dluží za přidělené advokáty kolem 60 tisíc. K tomu mají ale většinou další dluhy. Podle Ivany Janatové z Centra podpory podnikání se tak často bývalým trestancům nechce do práce, protože by z příjmu museli dluhy platit.

„Z velké části přemýšlejí, jak se placení vyhnout. Když jsme jim nabídli zaměstnání, tak z velké části utíkali. Oni potřebují zaměstnání načerno, ne oficiálně.“

Termín advokát ex offo pochází z latiny a znamená advokát z úředního příkazu čili advokát soudem přidělený k takzvaně nutné obhajobě. Ta nastává ze zákona, pokud obžalovaný již je ve vazbě či horní hranice hrozícího trestu převyšuje pět let. Přidělený advokát je povinen přidělenou obhajobu přijmout, zproštěn jí může být pouze z důležitých důvodů.

Podle Daniela Hůleho z neziskové organizace Člověk v tísni stát na jedné straně obviněným povinně nutí advokáta, ale zároveň tuto povinnost odsouzený musí zaplatit. Lidé prý ale často netuší, že služby ex offo nejsou zadarmo a přijmou vše, co jim obhájce nabídne.

„Advokát tam může navrhovat další úkony, další schůzky, pak si může vykázat větší částku, ale to obviněný neví, protože nezná advokátní tarif,“ tvrdí Hůle.

To ale odmítá Česká advokátní komora. Podle mluvčí komory Ivy Chaloupkové soudy přísně kontrolují, jaké služby si advokáti účtují. „Soud posuzuje, jestli je skutečně učinil, a pokud uzná, že jsou tam chyby, tak to soud nenechá proplatit.“

Lidé mohou požádat i o bezplatnou právní pomoc, ale musí poměrně složitě dokládat, že jsou ve finanční nouzi. A tak to raději předem vzdají. Stejně jako pan Patrik. „Tam byla nějaká lhůta, ale to jsem nevěděl a lhůtu jsem propásl.“

Ze statistik vyplývá, že zhruba 70 procent vězňů jsou recidivisté. A jedním z hlavních důvodů recidivy jsou právě dluhy.

Markéta Chaloupská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme