Norsko chtělo plošně zakázat žebrání i jeho podporu, zákon po kritice stáhlo

Je správné zakazovat žebrání na ulicích? Některé evropské země už to udělaly, jiné zákaz teprve plánují. Vláda v Norsku kvůli tomu nedávno sklidila velkou kritiku. Její návrh zákona měl údajně do vězení posílat i dobrodince, kteří žebrákům dají peníze.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bezdomovectví může mít celou řadu příčin...

Bezdomovectví může mít celou řadu příčin... | Foto: Fotobanka stock.xchng

Norská vláda, ve které jsou zastoupení i pravicoví populisté ze Strany pokroku, tvrdila, že chce zabránit organizovaným gangům, aby do Norska žebráky dovážely.

Opozičním stranám a dalším kritikům se ale hrubě nelíbilo, že za napomáhání organizovanému žebrání může být označená i obyčejná almužna, tedy třeba peníze hozené do klobouku. Horní sazba, kterou zákon předpokládal, byl jeden rok vězení.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak se Evropa staví k žebrajícím lidem na ulicích, zjišťoval Vojtěch Berger

Norsko už dříve umožnilo obcím, aby zakázaly žebrání na svém území. Tento kontroverzní zákon měl být celostátní, vláda ho nakonec po vlně kritiky začátkem února stáhla.

Celoplošný zákaz už platí třeba v Dánsku. V Británii funguje dokonce už od roku 1824, konkrétně šlo o zákaz tuláctví. Za žebrání tam sice nehrozí vězení, objevují se ale stále častější výzvy k přijetí legislativy proti takzvaným agresivním žebrákům, kteří doráží na kolemjdoucí.

Na národní úrovni jsou vůči žebrání tolerantní například Německo, které zrušilo plošný zákaz v roce 1974, a také Rakousko. Tam dokonce ústavní soud označil žebrání za základní lidské právo. Velmi často to ale kompenzují omezení na úrovni měst, úplný zákaz žebrání vydal třeba Štýrský Hradec nebo Linec.

Rakouský farář našel řešení, žebrákům zajistil práci

Kořen problému je ale jinde - v chudobě těch, kdo žebrají. Čelem se k problému postavil farář Wolfgang Pucher, který se ve zmíněném Štýrském Hradci věnuje žebrajícím už 20 let. Když zjistil, že řada žebráků pochází z jižního Slovenska, začal přímo v tamních vesnicích organizovat pracovní příležitosti.

Chudým lidem umožnil třeba vyrábět těstoviny nebo pěstovat a nakládat okurky, aby nemuseli jezdit žebrat do Rakouska. Vyrobené potraviny se prodávaly v rakouských supermarketech a peníze proudily zpět na Slovensko.

Vojtěch Berger Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme