Národní park Šumava loni hospodařil se 400 miliony. Nejvíce peněz šlo na infocentra
Správa Národního parku Šumava hospodařila minulý rok se 400 miliony korun. Téměř polovinu částky tvořila dotace z ministerstva životního prostředí, zbytek pocházel z vlastní činnosti, třeba prodeje vytěženého dřeva.
Dřevorubci vytěžili loni na území Národního parku Šumava zhruba 110 000 metrů krychlových lesa. Výnosy z prodeje dřeva přitom byly výrazně vyšší než v minulých letech. Podle mluvčího Národního parku Šumava Jana Dvořáka pomohl zvýšit zisk hlavně fakt, že v roce 2014 panovala příznivá situace na trhu se dřevem.
„Hlavní roli sehrálo precizní třídění dříví a pružná reakce na momentální tržní poptávku. Jen pro srovnání, zatímco v roce 2009 prodávala správa parku metr krychlový dřeva asi za 1000 korun, loni už to bylo 1600 korun,“ vysvětluje mluvčí národního parku Šumava Jan Dvořák.
NP Šumava loni hospodařil se 400 miliony korun. Nejvíce peněz šlo na infrastrukturu, informuje redaktorka Českého rozhlasu Jitka Englová
Třídění dřeva je podle Dvořáka důležité už proto, že téměř 80 procent těžby tvořily plánované zásahy, které pomáhají zvýšit odolnost stromů proti povětrnostním vlivům i proti kůrovci.
„Těžební činnost je oproti předchozím rokům směřována do mladších porostů, kde je vysoký podíl tenkého a také poškozeného dříví,“ upřesňuje Dvořák.
Nejvíce peněz, téměř 200 milionů korun, investoval park do rozvoje turistické infrastruktury. Na stavbu návštěvnických center na Srní a na Kvildě padlo 100 milionů korun, dalších 14 milionů správa parku investovala do nového úseku mezinárodní cyklostezky na Prášilsku.
Stavba stanice Integrovaného záchranného systému ve Stožci vyšla na více než 17 milionů korun.
Část peněz dala správa na nutné opravy budov, údržbu majetku, ochranu přírody a na péči o krajinu. Vedle těžebních zásahů se na stabilizaci lesa podílela také změna druhové skladby výsadbou listnatých stromů.
„Podporována byla likvidace invazních rostlin, vyřezávání náletů stejně jako speciální management na ochranu hořečku mnohotvarého pestrého a sokola stěhovavého,“ dodává Jan Dvořák.
Letos správa parku plánuje znovuotevřít Březník a dokončit návštěvnická centra v Srní a na Kvildě. Začít budovat by se mělo také nové informační středisko na Černém jezeře.
