Šli bychom do toho znovu, říká Ukrajinec o protestech na Majdanu
Před rokem se prozatímní ukrajinská vláda pustila do budování nového státu. Po svržení zkorumpovaného prezidenta Viktora Janukovyče čekali Ukrajinci rychlé a pozitivní změny. To, že brzy vypukne válka, ale nepředvídal asi nikdo.
V centru Kyjeva kousek od Majdanu jsem loni v zimě potkal dva účastníky protivládních demonstrací.
Na první pohled ale nevypadali Igor Jermakov a Garik Altman jako profesionální revolucionáři, proto jsem se jich tehdy zeptal, co lidi na Majdan přivedlo.
„Lidé sem nepřišli proto, že jsou za opozici, ale kvůli tomu, že se policejní jednotky Berkut utrhly ze řetězu. Žijeme v policejním státě, zavírají nám ústa. Koho Berkut chrání? Prezidenta a pár překrmených kocourů. Lidé tady stojí proto, že chtějí žít normálně a náš život normálním být přestal,“ vysvětloval tehdy Garik Altman.
Ukrajina se za poslední rok radikálně změnila. Co si o změnách myslí Ukrajinci, zjišťoval zpravodaj Martin Dorazín
Čím dál budeme od Ruska, tím lépe, upozorňoval mě Igor Jermakov:
„Ekonomicky sice musíme spolupracovat, to jinak nejde, ale ve všech ostatních oblastech jdeme a musíme jít úplně opačnou cestou. Jestliže Rusko nechce jít na západ, ať zůstane na východě, je to jeho volba.“
Mírový pochod v Kyjevě připomněl rok od krvavého potlačení protestů na Majdanu
Číst článek
To bylo před rokem. Nyní se Igora a Garika ptám, nakolik se Ukrajina za tu dobu změnila.
„Upřímně řečeno, nedokázali jsme si představit, že se Ukrajina změní tak radikálně. Hodně věcí nás zklamalo, země strašně zchudla a životní úroveň se snížila natolik, že lidi budou horko těžko přežívat,“ hodnotí Garik Altman. Dodává ale, že se objevily i pozitivní věci.
„Přinejmenším jsme naši vládu naučili, aby se bála krást, lhát a dělat podrazy. Výborným příkladem je případ našeho bývalého generálního prokurátora Jaremy, který sice vzešel z Majdanu, ale rychle si osvojil Janukovyčovy metody - chránit určité bohaté lidi a politické přátele, brát úplatky a vyřizovat si účty s nepohodlnými lidmi. Jarema byl nakonec odejit,“ podotýká Altman.
Nelituji ničeho, co se na Majdanu stalo, říká Jermakov
Igor Jermakov se po roce vrátil ke svému tématu Ruska a jeho vlivu na Ukrajinu.
„Celý život jsem si myslel, že jediný problém, který může s Ruskem nastat, je teritoriální problém. Přátelé se mi smáli, protože tomu nevěřili, ale že to dospěje k tak absurdní situaci, to by si nikdo nepomyslel,“ podotýká Jermakov.
V osobním životě těchto dvou vzdělaných Ukrajinců se za rok hodně změnilo. Oba zůstali bez práce. Jermakov ale dodává, že nelituje absolutně ničeho, co se před rokem na Majdanu stalo:
„Janukovyče bylo nutné vyhnat. Zůstala nám naděje. Není sice velká, ale je, nehledě na všechny obtíže. Kdybyste se nás zeptali, jestli bychom do toho šli znovu, odpovím: ‚Ano, udělali bychom totéž.‘“
Konflikt na Ukrajině odstartovaly v listopadu 2013 bouře nevole, když tehdejší prezident Viktor Janukovyč zastavil rozhovory o přidružení k Evropské unii. Centrem dění se poté stalo kyjevské náměstí Nezávislosti, zvané Majdan, kde lidé demonstrovali.
Prezident Janukovyč se situaci snažil zvrátit ve svůj prospěch vydáním drastických zákonů proti demonstrantům, tím ale jen uspíšil svůj politický konec. Ze země musel prchnout za pomoci ruského námořnictva.
V březnu loňského roku hlasovala většina voličů na Krymu pro připojení k Rusku. Zhruba měsíc po přidružení Krymu pak vyhlásili doněčtí a luhanští separatisté nezávislost svých republik
