Egypt bojuje proti extremismu náboženskou revolucí
Několik nedávných událostí znovu zažehlo ostrou debatu o islámském extremismu. Diskutuje se o něm nejen na Zapádě, ale i přímo v muslimských zemích.
Egypt, podobně jako jiné arabské země bojuje například s džihádisty Islámského státu. Boj se ovšem odehrává i na myšlenkové rovině. Jaký je intelektuální rozměr extremismu? Jak se na extremismus dívají egyptští sociologové či duchovní z vlivného islámského učiliště al-Azhar?
"Musíme se opravdu vážně zamyslet nad naší současnou situací. Není možné, aby byl myšlenkový komplex, který uctíváme, pro celý svět zdrojem strachu, nebezpečí, zabíjení a ničení," prohlásil egyptský prezident Abd al-Fattáh Sísí v projevu k islámským učencům.
V prvních řadách seděli představitelé al-Azharu, nejstarší a uznávané teologické instituce v islámském světě. V kontextu rozpínání se tak zvaného Islámského státu udeřil Sísí sebevědomě na strnulost náboženského myšlení, které podle něj vůbec nedopovídá potřebám současnosti a vyzval k náboženské revoluci.
Al-Azhar je známý jako bašta umírněného, zároveň ale velmi konzervativního islámu. Azharští šejchové prezidentovi zatleskali, slova o velkých reformách náboženského myšlení jim ale dost možná moc po chuti nebyla. Právě absolventi teologických studií na al-Azharu jsou ti, kteří v egyptských mešitách oslovují milióny věřících a formují tak jejich náboženské pohledy.
"Teď je v Egyptě takový systém, že duchovní může v kázání mluvit jen o tom, co určí Ministerstvo náboženských záležitostí. Ve všech mešitách tak kazatelé probírají v tentýž den stejné téma," vysvětluje mi šejch a kazatel Hamdí Saláma. "V posledním kázání jsme proto mluvili o extremizmu obecně a o tom, že islámská společnost extremizmus odmítá," říká Hamdí.
Naprostou většinu egyptských mešit spravuje ministerstvo náboženských věcí a je tedy pod přímou kontrolou vlády. Ministerstvo zaměstnává téměř výhradně kazatele, kteří mají diplom teologie z al-Azharu.
"Prezident Sísí chtěl ve svých proslovech říct, že jedině al-Azhar je zodpovědný za islámské učení. Al-Azhar je nositelem středního, umírněného islámského myšlení, na hony vzdáleného od jakéhokoliv extremizmu či násilí," obhajuje zástupce nejvyššího šejcha výlučnost a také umírněnost al-Azharu.
Mnozí egyptští intelektuálové ale o bezvýhradné umírněnosti této instituce pochybují. Záleží údajně na osobním postoji toho kterého šejcha. Vedení tohoto teologického učiliště a zřejmě i většina jeho šejchů ale vystupuje a mluví ve prospěch střídmosti islámského myšlení.
"Momentálně pracujeme na modernizaci učebních osnov al-Azharu, abychom si byli jistí, že odpovídají současné době. Zbavujeme je všeho materiálu, textů, tradic či výroků učenců, které by mohli extremisté zneužít pro své učení," představuje šejch Abbás Šumán azharský příspěvek k náboženské revoluci.
A reformní redakční aktivity u osnov samotného al-Azharu nekončí. Jeho učenci totiž mají podíl i na vytváření učebnic a osnov pro základní a střední školy, kde je náboženská výchova jedním z povinných předmětů.
Absolventi Al-azharu mají nad sebou dohled i po té co školu dokončí. Pokud se někdo z nich přestane azharského směru držet a začne kázat extremistické myšlenky, tak ve své práci a funkci okamžitě skončí.
"Tenhle útvar, kterému arabskou zkratkou říkáme Dá´iš, ten nemá s islámem nic společného. S islámem nemají nic společného ani ti, kdo ho řídí. Islám neuznává zabíjení, neuznává vysidlování lidí, kupčení se zajatci či ženami, zavrhuje tyto vulgární nízké věci. Islámský stát jsou zločinci, teroristé a náboženství nenese na zločinech, které ozbrojenci Islámského státu páchají, vůbec žádnou vinu," dodává šejch Abbás Šumán, zástupce nejvyššího šejcha islámského teologického učení al-Azhar v Káhiře, na dresu Islámského státu.
Tato slova potvrzuje i sociolog Ahmad Zájid: „Islámský stát posbíral lidi na okraji společnosti z celého světa. Přitahuje lidi, kteří svou společnost zavrhli, nejsou se svým životem spokojení a chtějí se dát na hrdinskou cestu. Jsou to jednotlivci, kteří se nacházejí v každé společnosti. Nemá to nic společného s náboženstvím.“
Zájid věří, že Islámský stát zmizí stejně, jako zmizely v propadlišti dějin jiné radikální skupiny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
