Školky mohou odmítnout neočkované děti, vzkázal rodičům Ústavní soud
Očkování může i nadále zůstat podmínkou pro přijetí dítěte do mateřské školy. Ústavní soud dnes nevyhověl návrhu na zrušení sporných paragrafů. Návrh částečně zamítl, částečně odmítl. Už před týdnem soudci jiným verdiktem potvrdili, že ministerstvo zdravotnictví může určovat vyhláškou povinné vakcíny a že rodičům hrozí za nedodržení povinnosti pokuta.
Na Ústavní soud se jménem svého syna obrátila Barbora Zemanová. Chlapce, který má jen část vakcín, totiž nepřijaly dvě mateřské školy na Třebíčsku.
Matka to považuje za porušení práva na předškolní vzdělání, úplný zákaz přístupu zdravých dětí s nekompletním očkováním do mateřských škol je podle ní nepřiměřený a iracionální. Nenašla ovšem zastání na úřadech ani u Nejvyššího správního soudu, proto podala ústavní stížnost.
Soud dnes řešil pouze ústavnost zákona, konkrétním případem se bude teprve zabývat. Verdikt si Barbora Zemanová přišla vyslechnout osobně.
„Je zkrátka absurdní, aby devět očkování včetně tetanu, který například veřejné zdraví vůbec neohrožuje, bylo povinných,“ netajila nakonec zklamání.
Podle ní není dobře posouzeno, která očkování mají být povinná a která ne. Stejný názor zastává i zástupkyně Ligy lidských práv Zuzana Candigliota, která Zemanovou zastupuje.
„Jde skutečně jenom o sankci rodičům, kteří se nepodvolili systému. Zdůraznila bych, že jde o případ rodičů, kteří jsou vzděláni vysokoškolsky v biologii, a kdy dítě mělo základní očkování, které je běžné i v západní Evropě. Ale jenom část nemocí tito rodiče neočkovali,“ přiblížila.
O přínosech a rizicích povinného očkování mluvili právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota a hlavní hygienik Vladimír Valenta
Podle ústavního soudce Jaroslava Fenyka jde v tomto případě o kolektivní zodpovědnost. „Pokud se konkrétní dítě má zapojit do kolektivu, předpokládáme, že bude solidární vůči ostatním. Že nebude pouze využívat toho, že ostatní očkovaní jsou, a samo se bude očkovací povinnosti vyhýbat,“ vysvětlil.
Barbora Zemanová si ale nemyslí, že její ne zcela očkované děti ohrožují kolektiv: „Ano, očkování nám určitě ve své době významně pomohlo, ale dneska už jsou evidentní nežádoucí účinky. Není to – jak bylo dnes řečeno – něco zanedbatelného. To není pravda. S lidmi, kteří mají autistické děti a děti poškozené po očkování, se setkáváme, to je zkrátka běžná věc.“
Názory na prospěšnost očkování se různí
Podle zákona o ochraně veřejného zdraví mohou jesle s denním režimem, mateřské školy a dětské skupiny přijmout pouze dítě, které se podrobilo povinnému očkování. Výjimku mají děti s potvrzenou imunitou proti nákaze nebo s trvalou kontraindikací, která podání vakcíny znemožňuje.
Školský zákon pak ve zvláštním ustanovení zdůrazňuje, že při přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání je nutné dodržet podmínky stanovené zvláštním právním předpisem, tedy právě zákonem o ochraně veřejného zdraví.
„My jsme vlastně posuzovali, zda tato povinnost trvá, a pokud to dítě očkované nebude, zda převáží zájem na jeho vzdělání, nebo tady v tom případě převáží zájem na očkování. A rozhodli jsme, že z hlediska testu rozumnosti převažuje zájem na očkování dítěte,“ přiblížil Fenyk.
Základní školy ale musí dítě přijmout, i když očkované není. „Opatření na úrovni veřejného zdraví a jeho ochrany jsou vždycky kompromisem možného. Ve Spojených státech platí omezení třeba i na střední školu, když nemá očkování,“ upozornil hlavní hygienik Vladimír Valenta.
Hexavakcína se v Česku používá sedm let. Pokrývá záškrt, tetanus, černý kašel, dětskou obrnu, žloutenku typu B a onemocnění vyvolaná bakterií Haemophilus influenzae typu B. Podle ministerstva se tak snížil výskyt vážných infekčních onemocnění. Některé děti ale očkování špatně snášejí. Mohou mít vysokou teplotu, alergickou reakci, křeče nebo těžší neurologické problémy. V posledních letech odmítlo v Česku očkovat dítě hexavakcínou až 170 rodičů ročně. Nejvíce v Praze a Jihomoravském kraji.
„V České republice je to nastaveno tak, že to je pro nepovinnou předškolní docházku. A tak, jak je to nastaveno, to stačí. Je to efektivní, dosáhne se potřebné kolektivní imunity a není potřeba to z tohoto důvodu jakkoliv dále zpřísňovat,“ dodal.
Názory na prospěšnost očkování se liší, někteří lidé považují vakcíny za nebezpečné. Pro děti v České republice je v současnosti povinné očkování hexavakcínou. Další povinná vakcína chrání před spalničkami, zarděnkami a příušnicemi.
Ústavní soud před týdnem rozhodl, že ministerstvo zdravotnictví může nadále určovat povinné vakcíny. Za nedodržení povinnosti hrozí zákonným zástupcům pokuta až 10 tisíc korun. Zároveň by ale zákonodárci měli podle Ústavního soudu zvážit odškodňování případných zdravotních následků vakcín, kterých se někteří rodiče obávají.
