Odklad školní docházky má v Česku až pětina dětí. Stále častěji kvůli poruchám řeči

Každé pondělí cvičí logopedka Bohdana Hradilová s šestiletou Karolínkou. Ve školce zůstala o rok déle právě kvůli vadám řeči: „Teď jsme opakovali hlásku „ž“, kterou jsme už nacvičovali, ale ještě se nám zdá, že není úplně taková, jak jsme si představovali, tak se k ní občas vracíme a pomocí tady těch hravých cvičení ji opakujeme.“

Svoji svěřenkyni chválí. Rok práce a problémy s výslovností sykavek ustupují: „Zbývá nám ještě „ř“. Už jsme byli velmi pilní a nacvičili jsme všechny sykavky, to znamená „c, s, z“, „č, š, ž“,“ doplňuje Bohdana Hradilová.

Nedostatky v řeči zjistila maminka Kateřina u Karolínky ve třech letech: „El neuměla správně, ale to jsme si doma tak nějak vychytali sami čtením a soustředěním se na tu hlásku. Už jsme věděli, že ty sykavky nedáme sami, takže začneme s Karolínkou chodit sem. Napřed tedy jednou za čtrnáct dní a jak se potom přehoupl rok a věděli jsme, že půjde k zápisu do školy, tak jsme začali chodit každé pondělí, aby se to opravdu spravilo.“

Příčiny vadné výslovnosti jsou podle logopedky Bohdany Hradilové různé: „Možná je to ta hektická doba, je méně času na to s dětmi mluvit. Pak jsou to různé vymoženosti jako počítačové programy, i když jsou výukové.“

A každý rok dětí s vadami řeči v poradně přibývá: „Dejme tomu tak zhruba o třetinu. Dá se říci, že i ty vady jsou závažnější. Jde o větší počet hlásek, které děti neumí.“

Říká se, čím jednodušší, tím lepší. A tak jedna dobrá rada na závěr: „Přece jenom přímá řeč, kdy maminka hovoří na dítě a dítě vidí mamince na mluvidla. To je nejlepší způsob, jak díte správně naučit mluvit,“ uzavírá Bohdana Hradilová.