Symbolická socha na nádraží v Bubnech připomíná transporty českých Židů
Na bubenském nádraží v Holešovicích byla v pondělí odhalena socha Aleše Veselého nazvaná Brána nenávratna. Symbolická kolej směřující k nebi je zároveň základním kamenem plánovaného Památníku ticha. Toto první stálé muzeum holocaustu u nás vznikne v prostorách nádraží. Během druhé světové války odtud bylo do koncentračních táborů deportováno na padesát tisíc českých Židů.
„Bratr už byl v Terezíně. Jel hned prvním transportem. Tatínek měl číslo 503, maminka 504 a já 505.“
Tehdy dvanáctiletá Marta Lašová byla spolu se svými rodiči z nádraží v Bubnech převezena do Terezína v červnu 1942. Stejně jako Helga Hošková a Evelyna Merová je i ona ráda, že se oběti transportů po více než 70 letech dočkaly symbolické vzpomínky.
„Ne že bychom na to pořád intenzivně myslely, ale někde vevnitř to je, takže jsme se toho nikdy nezbavily. Když jsem sem šla, bylo mi dvanáct,“ říká Helga Hošková.
„V roce 1942, 18. června. Na to nádraží se moc nepamatuju, ale na všechno ostatní se jinak pamatuju moc dobře,“ dodává Evelyna Merová.
O umělecké vzpomínce na lidi, kteří za druhé světové války transporty do koncentračních táborů nepřežili, uvažoval akademický sochař Aleš Veselý dlouho. Mnoho z jeho nejbližších příbuzných se totiž domů nevrátilo.
„Socha připomíná transporty, respektive lidi, kteří tudy procházeli k vagonům, které je odváželi do ghett. Je to velká úcta vůči lidem, kteří tudy procházeli a většinou zahynuli,“ říká autor.
Památník ticha na místě židovských transportů v Bubnech bude nejen připomínat tragickou historii. Má se taky stát centrem diskuzí o holokaustu. Projekt už dostal stavební povolení. Podle zakladatele společnosti Památník Šoa Praha Pavla Štingla bude přestavba nádraží stát zhruba 120 milionů korun. O financování společnost jedná s Ministerstvem kultury. Památník chtějí organizátoři otevřít na podzim 2016.
„Kdo jiný by tohle měl platit než stát? Samozřejmě můžeme jít cestou evropských grantů, ale teď zrovna není na obzoru žádný dotační titul, což znamená, jestli se stane, že nás stát nepodpoří, že to bude trvat o pár let déle. Není to o tom, že by se to nezrealizovalo. Je to o tom, že se to zrealizuje dřív nebo později,“ vysvětluje Pavel Štingl.
Hlavním partnerem projektu je Centrum současného umění DOX. To dnes od 18 hodin uvede jedinečný britský dokument ze záběrů filmových zpravodajců, kteří natáčeli osvobozování koncentračních táborů.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Vidíme jenom špičku, problém je mnohem větší.‘ Systém upozorní na lékárny podezřelé z vývozu léků
-
Kdo převezme KDU-ČSL? Ze strany zní hlavně volání po Grolichovi, tradicionalisté o jménech nemluví
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
-
Ponižování a duševní potíže. TikTok jako nástroj pro ‚slutshaming‘ žen a dívek na Balkáně