OBRAZEM: Do Česka se vrátili vědci z Antarktidy. Zkoumali tuleně
Po téměř sedmi týdnech se do Česka vrátila patnáctičlenná expedice vědců z brněnské Masarykovy univerzity. Na ostrově Jamese Rosse zkoumali mimo jiné to, jaký vliv mají uhynulí tuleni na tamní ekosystém. Vědci hodnotí svoji desátou výpravu na polární stanici v Antarktidě jako velice úspěšnou. Získali biologické i minerální vzorky a stanici se jim podařilo dovybavit fotovoltaickými panely.
Letošní projekt navazuje na pět let výzkumu v letech předešlých, přibližuje expedici Miloš Barták z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
„Ostrov Jamese Rosse je typický tím, že na odledněné pobřežní části je opravdu velký počet mrtvých tuleňů v různém stupni rozkladu. K dnešnímu dni máme zaevidováno něco přes 300 mrtvých jedinců,“ vysvětluje Barták a dodává:
Do Česka se z Antarktidy vrátili vědci z Masarykovy univerzity. Výsledky přiblížil Miloš Barták z Ústavu experimentální biologie PŘF MU
„Důvod, proč tuleni umírali, byl ten, že se snažili v době ledového zámrzu moře přeplazit suchými částmi ostrova do jiných zátok, kde byla volná voda. Protože nevydrželi se silami, tak na cestě zemřeli.“
Vědce a biology zajímalo, v jakých místech nebo nadmořských výškách se uhynulí tuleni nacházejí. Rozklad zvířecích těl zkoumali také proto, že díky procesu vznikají živiny, díky kterým pak na ostrově rostou zelené rostliny.
„Letošní expedice se zaměřila na biodiverzitu rozsivek, zelených řas, sinic, mechů a lišejníků, které se nacházejí v okolí rozkládajících se těl. Kolega, analytický chemik zkoumal, zda tuleni nemohou být zdroji těžkých kovů, které se do těl dostávají s potravou v moři,“ dodává Barták.
Po většinu ledna a na počátku února panovalo na ostrově Jamese Rosse dobré počasí, což českým polárníkům umožnilo intenzivní vědeckou práci v terénu. To se pozitivně odrazilo v množství získaných výsledků. Expedice zaznamenala také hned několik technických úspěchů.
Z Antarktidy se vrátili vědci Masarykovy univerzity. S polárníky se po jejich návratu setkala i redaktorka Tereza Kadrnožková
Vědcům se také podařilo dovybavit polární stanici fotovoltaickými panely. Stanice je tak nyní téměř nezávislá na fosilních palivech. Podle vedoucího expedice Pavla Kaplera je pravděpodobně v tomto ohledu na prvním místě mezi ostatními polárními stanicemi.
Protože s převozem materiálu a zásob pomáhal vojenský letoun, přepravili vědci na Antarktidu zařízení pro filtraci pitné vody nebo terénní čtyřkolky. Díky nim tak mohli navštívit i vzdálené oblasti ostrova James Rosse.
Návratem z Antarktidy do Česka práce odborníků nekončí. V následujících měsících budou analyzovat přivezené biologické i minerální vzorky a zpracovávat informace nasbírané při pobytu na ostrově.
Vlastníkem české vědecké stanice J. G. Mendela je Masarykova univerzita. Vznikla v roce 2006 a stála přibližně 60 milionů korun. Odborníkům z Masarykovy univerzity a dalších českých i zahraničních institucí má sloužit příštích 20 až 30 let. Vybudováním této výzkumné infrastruktury se Česká republika zařadila mezi 31 států, jejichž vědecké stanice se podílejí na výzkumu ledového kontinentu.
Zvětšit mapu
