Prezident Obama chce roky uzavřít Guantánamo. Rozhodnutí blokuje Kongres
Americký prezident Barack Obama slibuje uzavření věznice Guantánamo na Kubě od svého příchodu do Bílého domu. Zopakoval to znovu v letošním projevu o stavu Unie. Jeho rozhodnutí ale blokuje americký Kongres. Věznicí pro osoby podezřelé z terorismu prošlo skoro 800 lidí. Stále v ní zůstává více než 100 vězňů, polovina z nich nejsou teroristé.
Válku proti teroru vyhlásil americký prezident George Bush po útocích z 11. září roku 2001. Chtěl tak zabránit dalším útokům a potlačit teroristické organizace, jako je Al-Káida nebo islamistické hnutí Taliban.
Do této strategie spadá válka v Afghánistánu a v Iráku i operace v Pákistánu, Somálsku a dalších zemích. O rok později otevřeli Američané vězení Guantánamo, kde skončily stovky lidí z celého světa.
Mezi nimi bylo i dvacet Ujgurů z Číny, kteří uprchli před komunistickým režimem do Pákistánu, kde je místní úřady zadržely jako teroristy a předali americké armádě. Za každého z nich dostali finanční odměnu.
"Čínská vláda požadovala jejich návrat do Číny a označovala je jako příslušníky teroristické organizace. Ale myslím, že oni se tam už nikdy nevrátí. Brzy se ukázalo, že nejde o žádné islamistické bojovníky. Ale na základně někteří z nich stejně strávili až 11 let,“ řekla Rušan Abbásová, která dělala Ujgurům v Guantánamu tlumočnici.
Spojené státy jim podle ní nakonec vyjednaly azyl na různých místech po světě. Poslední tři Ujgury převezly v roce 2013 na Slovensko, kde teď žijí.
Ve věznici ale stále zůstává přes 100 vězňů, přičemž u poloviny z nich se ví, že teroristy nejsou. Kuba požaduje návrat Guantánama jako jednu z podmínek pro narovnání vztahů s Washingtonem.
Drony v boji proti terorismu
Současný prezident Obama už termín „válka proti teroru“ nepoužívá, ale stále ji vede. Roste tak počet podezřelých z terorismu, které zabíjejí americké bezpilotní letouny.
"Jen v Pákistánu už drony zabily více než 3000 lidí. Jako cíle vybírá CIA osoby, kteří mají představovat bezprostřední hrozbu pro Spojené státy,“ popsal stav norský dokumentarista Jonathan Lie, který se situací v Pákistánu zabývá a je producentem filmu Dron.
„Novináři zjistili, že asi jen 2 procenta mrtvých jsou vysoce postavení radikálové. Zdá se, že to souvisí i s plánovaným uzavřením Guantánama. Namísto zadržování podezřelých osob se teď rovnou zabíjejí," dodal.
Podle dokumentaristy při zásazích drony neumírají jen radikálové, ale i civilisté. Lidé v Pákistánu proto proti útokům dronů pravidelně demonstrují.
Při jednom z protestů například vylepili na střechy domů velkoformátové fotky dětí, které zemřely při útoku dronu, aby je viděli operátoři bezpilotních letounů na svých monitorech. Ti drony ovládají pomocí joysticku ze základny ve Spojených státech.
