Švédští auditoři upozornili na možnou korupci v české pobočce Skansky. Firmě tehdy šéfoval Ťok

Stavební společnost Skanska čelí podezření, že byla zapletena do korupčního skandálu. Firmě tehdy šéfoval současný ministr dopravy Dan Ťok, nominovaný hnutím ANO. Švédští interní auditoři v roce 2011 zjistili, že česká pobočka podivně vyvedla ze svého hospodaření nejméně 100 milionů korun.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Most R7

Most R7 | Foto: Skanska

Peníze Skanska poslala firmě, se kterou spolupracovala na zakázce na dostavbu silnice R7. Tyto peníze měly následně jít na úplatky, řekly Švédskému a Českému rozhlasu dva vysoce postavené zdroje ze Skansky.

Celý příběh začal v roce 2008. Dan Ťok tehdy řídil Skansku, jednu z největších stavebních společností v Česku. Skanska je dceřiná společnost švédského celosvětového stavebního gigantu.

Spousta důkazů o tom, co se dělo v Česku, leží právě tam. I proto jsme při pátrání spolupracovali se švédským veřejnoprávním rozhlasem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportér Janek Kroupa ve spolupráci se Švédským rozhlasem rozkrývá případ možné korupce ve firmě Skanska za vedení dnešního ministra Ťoka

V roce 2008 vyhrálo konsorcium firem EDS, Geosan Group a Skanska výběrové řízení na dostavbu silnice R7 za 2,2 miliardy korun. Šlo o jednu z největších stavebních zakázek té doby.

Skanska byla vedoucím konsorcia a měla 71,5 procenta z celé zakázky. Geosan měl 18,5 procenta a EDS 10 procent.

„Začali jsme diskutovat se dvěma partnery a dohodli jsme se na konsorciu. V červnu, červenci v roce 2008 jsme podepsali konsorciální smlouvu s těmito procenty. To se netýkalo práce, ale podílu na procentech,“ říká Roman Wieczorek, dnešní šéf české Skansky.

O dva roky později, 17. června v roce 2010, společnosti uzavírají novou konsorciální smlouvu.

Skanska se dobrovolně vzdává 16,5 procenta ze zakázky a přesouvá je do Geosan Group. Tedy ze 71,5procentního podílu je podíl Skansky náhle jen 55 procent a Geosan má 35 procent.

Vyjádřeno v penězích – Skanska se vzdala podílu v hodnotě 367 milionu korun.

Roman Wieczorek | Foto: Skanska

Roman Wieczorek tvrdí, že to bylo kvůli tlaku jejich partnera – společnosti Geosan.

„Geosan za námi přišel a požádal, že se situace na trhu změnila, že by chtěl víc práce, že by chtěl větší procenta. Pro nás bylo důležitější začít pracovat než mít velkou hádku uvnitř konsorcia,“ uvádí Wieczorek důvod, proč Skanska dobrovolně mění smlouvu.

Je to sice neobvyklé, ale možná by se to dalo pochopit. Jedna z firem prostě potřebovala více práce.

Jenže tím transakce nekončí.

Geosan získává peníze, ale místo aby začal sám stavět, obratem si zpětně najímá Skansku. A objednává si výstavbu mostu na R7. Jenže už za mnohem méně.

Tuto podivnou transakci nedokáže vysvětlit ani Peter Wallin, finanční ředitel celosvětové Skansky.

Reportér: Moc tomu nerozumím, vy jste prodělali nejméně 100 milionů korun. To není moc dobrý obchod.
Wallin: To není dobrý obchod, pokud to tak je. My jsme to s interními auditory procházeli několikrát.
Reportér: A jaké bylo stanovisko interních auditorů?
Wallin: Stanovisko interního auditu bylo, že to nebylo provedeno v souladu s vnitřními pravidly Skansky.

Takže si to shrňme. Peněžní převody se nezdály vnitřním auditorům Skansky, kteří transakci považovali za způsob, jak z firmy vyvést peníze.

Dva zdroje, jejichž identitu zná redakce Českého i Švédského rozhlasu, tvrdí, že šlo o peníze na úplatky. Peter Wallin poněkud neochotně vyšetřování potvrzuje.

Reportér: Takže teď si vzpomínáte, že jste diskutovali podezření z korupce.
Wallin: To byl jeden z důvodů, proč interní auditoři projekt zkoumali.

Na vyšetřování si vzpomíná i Dan Ťok. Právě on totiž musel všechno vysvětlovat, operace se totiž děly v době, kdy české pobočce Skansky šéfoval.

„Skanska byla vedoucí konsorcia a část dělal Geosan. Otázka interního auditu byla, jestli to byla logická struktura, nebo ne, a jestli to je standard, který chceme. My jsme řekli, že je to struktura, kterou jsme podědili z minulosti a kterou máme,“ říká Ťok.

Vnitřní auditoři ale došli k závěru, že podezření je potřeba hlásit nejvyššímu orgánu Skansky. Tím není management, ale správní rada. Její předseda Stuart Graham si na hlášení vzpomíná.

Reportér: Rád bych si ověřil jednu věc. Prověřujeme případ z konce roku 2011. Bylo vám reportováno, že existuje v Česku podezření z uplácení v projektu R7?
Graham: Ano, ano. To nám všechno hlásili a řešilo se to v auditorském výboru.

Interní auditoři řešili, že někdo mohl z firmy Skanska vyvést nejméně 100 milionů korun. Každý z manažerů to ale vysvětluje jinak. Začněme ve Švédsku.

Finanční ředitel celosvětové Skansky Petr Wallin transakci zprvu neuměl vysvětlit. Po chvíli přišel s variantou, že Skanska ve skutečnosti musela zaplatit jakousi konzultační provizi.

Reportér: Komu?
Wallin: To si nepamatuji, prostě si nepamatuji všechny detaily, je to už tři a půl roku.
Reportér: Bylo to tak, že Skanska platila konzultace, nebo někdo jiný z konsorcia, a Skanska na to poskytovala peníze?
Wallin: Ano, to je to jedna těchto možností, buď Skanska platila poradenství, nebo někdo z konsorcia.
Reportér: Tedy za poradenství, kde ty peníze skončily?
Wallin: To nevím.

O několik dní později přišla Skanska s novým vysvětlením. Za firmu tentokrát mluví dnešní ředitel její české pobočky Roman Wieczorek. V době, kdy se transakce odehrávala, řídil evropské operace, a tak česká pobočka Skansky spadala pod něj.

Pro pochopení je důležité si připomenout, že původně Skanska měla mít 71, 5 procenta z 2,2 miliardy a nakonec to bylo 55 procent.

Wiezcorek tvrdí, že Skanska podlehla nátlaku svého partnera a pro lepší obchod mu přenechala 360 milionů.

Klíčové potom ale je, jak se vlastně podle Wieczorka určovaly podíly na zakázce.

Reportér: Tak nám to vysvětlete, jak se to udělalo.
Roman Wieczorek: Tři strany se sešly dohromady.
Reportér: Takže jste neměli nic konkrétního, a jen tak jste nadhodili: já budu mít třeba 18,5 a já 10 a já 71,5.
Roman Wieczorek: Vlastně skoro přesně tak.

Mimochodem, takhle prý jednaly firmy, kdy v zakázce za více než dvě miliardy každé procento znamená desítky milionů.

Dan Ťok | Foto: Filip Jandourek

Tehdejší ředitel Skansky a dnešní ministr dopravy Dan Ťok na rozdíl od všech ostatních zvolil jinou metodu vysvětlení. Byl prý pouhým ředitelem.

Ťok: Nemohu vám odpovědět teď. Byla tady jakási dohoda, proč to udělat takhle. Ale jak jsem vám říkal. Vy byste chtěli, abych vám odpověděl na věci, které jsem nerozhodoval.
Reportér: Vy jste přece rozhodoval, vždyť jste byl šéf.
Ťok: To nebylo jen moje rozhodnutí, byly tam návrhy a byla tam struktura… Víte, byly tam dohody z té a té doby…
Reportér: Peter Wallin (finanční ředitel celosvětové Skansky - pozn. red.) si vzpomíná, že jste kvůli tomuto projektu měli mnoho schůzek a že jste nedokázal zpočátku všechno vysvětlit a že byl na vás rozčilený, říkal, že to byly horké diskuse, to si nepamatujete?
Ťok: Měli jsme diskuse a mohlo to být. Samozřejmě, protože jsem mu hned všechno pořádně nezodpověděl. Měli jsme schůzky, protože já také musel pochopit, jak to bylo udělané.
Reportér: Řekli vám někdy, že v tomto projektu měli podezření z korupce?
Ťok: To jsem nikdy neslyšel.
Reportér: Vy sám jste měl někdy podezření na korupci?
Ťok: Ne, proč?
Reportér: Mluvili jsme se Stuartem Grahamem (šéf správní rady) a jemu bylo na konci roku 2011 reportováno, že v tomto projektu je podezření z korupce. To si vybavil i další člen správní rady Lars Petersson.
Ťok: Fajn, ale k tomu nemám co dodat. Možná interní audit mohl říci, že je tam podivná struktura a že mají nějaká podezření, ale mně to reportováno nebylo.

Co přesně měl ministr Ťok na mysli, když tvrdil, že zakázku podědil, není úplně jasné. Firmu totiž řídil od února roku 2008. První smlouva o konsorciu je podepsána 31. července 2008 a výběrové řízení běželo ještě o několik týdnů později.

Sama problematická a zpochybňovaná konsorciální smlouva je podepsána až 17. června roku 2010. Celý projekt tedy ve skutečnosti běžel v době, kdy za firmu odpovídal právě Dan Ťok.

Faktem je, že v prosinci 2011 management Skansky předvolal Ťoka na kobereček.

Téměř 16kilometrový úsek rychlostní silnice R7 z Vysočan do Chomutova se otevřel | Foto: Jan Bachorík

Podle dvou zdrojů zevnitř Skansky závěr vnitřních auditorů byl, že se jednalo o korupční platbu.

Co si řekli uvnitř, nevíme. Jisté ale je, že Ťok se vrátil zpět do Česka a ve funkci pokračoval. Vedení Skansky podezření z korupce nikdy nikomu dále nehlásilo.

Další z firem, zapletených do podivných transakcí - Geosan Group, na otázky reagovala jen e-mailem.

„Navýšení objemu prací společnosti GEOSAN GROUP, a. s., bylo s ostatními účastníky Sdružení dohodnuto již na začátku. Ke způsobu dotazování a ostatní otázky ponechá GEOSAN GROUP, a. s., bez komentáře,“ napsala Vlasta Konšelová PR managerka Geosan Group.

Dan Ťok v minulém týdnu dovršil 100 dnů jako ministr dopravy. Svou kariéru postavil na tom, že právě on byl tím, kdo po celou dobu bojoval s korupcí. Dokonce se podílel na sepsání 39 bodů, které mají v Česku potlačit korupci u veřejných zakázek.

Janek Kroupa, Daniel Öhman Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme