Přemysl Čech: Kdo šetří, má kulový
Považuji se za celkem zodpovědného člověka. Abych to s tou sebechválou nepřehnal, dodám, že aspoň pokud jde o kontrolu nákladů na provoz naší domácnosti.
A tak za poslední roky jsem všude namontoval úsporné žárovky a při nákupu nového mrazáku a pračky jsme s manželkou bedlivě sledovali jejich energetické štítky. Se synem jsem svedl několik kol války o zhasínání zbytečně svítících světel.
Na chatě jsem si nechal od odborníka prozkoumat nabízené tarify, abych zjistil, že přestože se tváří rozdílně, zaplatím nakonec plus mínus stejně. Kvůli úspoře jsem přistoupil na elektronickou administraci svých účtů a s úlevou sledoval, jak klesá cena elektřiny na burze. A nebyl jsem sám.
Jak vyplývá z aktuálního průzkumu, asi 95 procent českých domácností se snaží energiemi šetřit. Pak zákonodárci schválili zákon o obnovitelných zdrojích energie a vyvolali tím solární boom.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek tento týden zveřejnil, že chybami při výpočtu výkupních cen pro obnovitelné zdroje vznikla škoda až 162 miliard korun.
Někteří odborníci vidí tyto škody ještě podstatně výš. Výsledek: ať jsem dělal, co jsem dělal, ve výsledku jsem neušetřil nic, naopak mé účty za elektřinu mají tendenci ke stálému bobtnání.
Teď je před závěrečným schvalováním novela energetického zákona, podle které mám platit zase jinak. Poplatek za obnovitelné zdroje, který dnes odvádím v závislosti na množství spotřebované elektřiny, bych platil podle síly jističe.
Nic proti tomu, tento princip funguje už dlouho třeba ve Spojených státech a jeho smyslem je především zajistit, aby energetika nemusela držet zbytečně velké kapacity na uspokojování potřeb odběratelů, které můžou být do značné míry jen teoretické. Co to pro mě bude znamenat? Nevím.
Ministerstvo průmyslu a obchodu ujišťuje, že žádný odběratel nezaplatí víc než dosud, někteří by naopak mohli i ušetřit. Jasně, pokud mám zbytečně silný jistič, vyměním ho za slabší. Ale dovoluji si pochybovat, že by tohle byl případ velkého počtu domácností, přehodnocení rezervovaného příkonu je zajímavé spíš pro firmy.
Navíc Energetický regulační úřad upozorňuje, že nepříjemné dopady se dají očekávat u těch odběratelů, kteří si drží silnější jistič a zároveň dlouhodobě vykazují nízkou spotřebu.
To můžou být objekty obývané jen příležitostně, které jsou ale vybavené třeba elektrickým sporákem, bojlerem, zásuvkou na motorový proud nebo elektrickými topnými panely. Podle těchto výpočtů si jejich majitelé mohou připlatit za elektřinu až 67 procent.
Jak se zdá, navržená novela disponuje ale mnohem větším počtem kostlivců a ještě další čekají v pozměňovacích návrzích. Těch je 350 a tvrzení ministra Mládka, že je to vlastně dobré, protože se jich v roce 1999 sešlo ke stejnému zákonu 1.400, je úsměvné.
Zvlášť, když některé z nich chtějí dělit solární elektrárny na menší celky, které by se tím vyhnuly solární dani. Zdvižené obočí vyvolává i záměr podstatně snížit sankce, které může dnes regulátor udělovat podvodníkům. A velké pochybnosti vzbuzuje celkový finanční dopad novely.
MPO hovoří o necelých pěti miliardách korun, regulační úřad upozorňuje, že když dopady novely nejsou schopny odhadnout firmy, tak to těžko může dokázat ministerstvo a varuje, že může jít i o desítky miliard.
Nehledě na válku, kterou vede ministerstvo s regulátorem, se zdá, že novela energetického zákona přináší až příliš nezodpovězených otázek. Ministr Mládek by měl za domácí úkol vypracovat na ně jasné odpovědi.
Jinak se může stát, že se stejnou vervou s jakou on kritizuje zákon o obnovitelných zdrojích, bude jeho nástupce cupovat právě ten Mládkův zákon. A my, co se snažíme šetřit, budeme platit jako mourovatí.
Přemysl Čech vám přeje vlídný den!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
