Energetický audit vyjde firmy na statisíce, mohou ale ušetřit část nákladů
Velké podniky budou muset každé čtyři roky zpracovávat energetický audit. Týká se to asi dvou tisíc firem. Některé podniky může stát až statisíce korun, zvýší se ale jejich motivace šetřit energie. Podle analýz úřadu vlády z konce roku 2014 je energetická náročnost České republiky, v porovnání s evropským průměrem, víc než dvakrát vyšší.
Povinnost zpracovávat energetický audit se týká jen velkých podniků. Tedy těch, které mají více než 250 zaměstnanců, jejich majetek přesahuje 43 milionů euro nebo mají obrat vyšší než 50 milionů euro.
Mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Miroslav Kynčl připomíná, že povinnost sledovat energetické úspory není v české legislativě úplnou novinkou.
Energetický audit se týká velkých podniků, které mají více než 250 zaměstnanců, jejich majetek přesahuje 43 milionů euro nebo mají obrat vyšší než 50 milionů euro
„Firmy, jejichž energetické hospodářství má vyšší průměrnou roční spotřebu než 35 tisíc gigajoulů za rok, je to bráno vždy za dva kalendářní roky po sobě, tuto povinnost zpracovávat energetický audit už mají,“ vysvětluje Miroslav Kynčl a dodává:
„Novinkou je právě to, že by ony velké podniky měly tuto povinnost každé čtyři roky. S účinností se počítá od 1. července 2015.“
Jak takový audit vypadá, popisuje generální ředitel Bureau Veritas Jakub Kejval:
„Jde opravdu o to, posbírat nejdříve veškerá data, čísla, co se týká spotřeby a procesů. Potom vlastně jít dovnitř závodu a dívat se na potencionální problémové oblasti, hlavně na ty, kde by šla energie co nejvíce uspořit.“
Energetický audit slouží ke zhodnocení využívání energií v určitém objektu. V rámci auditu specializovaný auditor zhodnotí primárně účetní podklady za poslední tři roky a projektovou dokumentaci. Následně navrhne možné úspory energie a navrhuje příslušná úsporná opatření. Seznam energetických auditorů vede Ministerstvo průmyslu a obchodu. Povinnost vypracovávat energetický audit stanovuje zákon č.406/2000 Sb., v § 9.
Audit může dělat jen ten, kdo k tomu má oprávnění od ministerstva průmyslu. To má také na svých internetových stránkách seznam energetických auditorů.
„Je to vlastně písemná zpráva, která jednak obsahuje informace o stávající úrovni využívání energie v budovách, v energetickém podniku, případně v energetickém postupu podniku. Zároveň obsahuje návrhy různých opatření, které by mohly vést k dalším úsporám energií,“ říká Miroslav Kynčl.
Investice s rychlou návratností
Vypracování auditu může podniky přijít řádově na statisíce korun. Podle Jakuba Kejvala to ale je investice s rychlou návratností:
„Tohle je jeden z mála typů auditů, který se vrátí rychle. To znamená, že větší firmy většinou spotřebovávají hodně energií, ty energie tvoří zhruba 30 až 50 procent veškerých jejich variabilních nákladů. Takže pokud uskuteční úsporu 15 procent, vrátí se jim to do dvou až tří let.“
Zároveň se tak zvýší konkurenceschopnost podniku. „Protože budu schopen ušetřit náklady na energie, které jsou částí nákladu každého podniku nebo firmy, to znamená, že pokud jsem schopen snížit náklad, jsem schopen být více konkurenceschopný,“ vysvětluje generální ředitel společnosti Schneider Electric Jaroslav Žlábek a doplňuje:
„Jsem přesvědčen o tom, že zavádění nových technologií posune ekonomiku a znalost někam jinam. Takže to není jen o každém jednotlivém podniku, ale je to i o fungování české ekonomiky jako takové.“
Alternativou k energetickému auditu je splnění mezinárodní normy, takzvané ISO. Její získání také stojí peníze a doba její platnosti je tři roky.
