Eva Kadlčáková: Předporodní příprava

„A pak, že vymíráme,“ usmály jsme se na sebe kdysi se starší paní, když se ona vyhřívala na jarním slunci a já projížděla kolem její lavičky s kočárkem. Na dohled přede mnou byly přitom tři páry novopečených maminek, za mnou jich následoval další zástup a na vedlejší lavičce seděl mladý muž se svou obtěžkanou ženou. Možná jen sluníčko vytáhlo rodiče ven. Snad lze silnou koncentraci nemluvňat přičíst procházkové trase kolem řeky. Každopádně to vypadalo, jako by propukla populační exploze. A působilo to velice optimisticky. Pojďme tedy všem, kdož se k onomu optimistickému životnímu kroku teprve ostýchavě chystají, poskytnout malou předporodní přípravu. Protože: štěstí přeje připraveným...

...A tak nebudete zaskočeni, milí otcové, pokud antikoncepce vaší partnerky selže. To se občas stává. A ženy toužící po dětech o tom vědí své. Není proč se zlobit, výsledkem jsou krásní potomci, které budete nade vše milovat, a po čase si už nevzpomenete, proč jste se jejich početí tak usilovně bránili.

Vy, budoucí matky, se zase můžete připravit na dvojí přístup mužů: coby k těhotným ženám se k vám prakticky všichni muži budou chovat nesmírně ohleduplně, jako ke křehkému porcelánu. Je to velmi lichotivé, leč: ve chvíli, kdy povijete děcko, stanete se pro ně neviditelnými. Až na pár známých vás muži za řídítky a boudičkou vůbec nezaregistrují. Nebýt mé záchranné kotoučové brzdy na předním kolečku, nezachytila bych po dlouhé měsíce jediný jejich pohled. Na ženy s kočárkem se chlapi prostě nedívají. Proč také. Jsou pro ně zadané, svými kojenci úplně omámené, v mateřských podprsenkách neatraktivní a celkově nezajímavé. Nevšimnou si vás ani v případě, že vypadáte lépe než dřív a nosíte stejný kostým, v jakém vás před pár měsíci obdivovali na obchodních schůzkách. Nevěste hlavu, jakmile si poprvé vyrazíte samy, situace se rychle změní. A pak – chyba není na vašich přijímačích.

Nastávající tatínkové, vy byste měli bez výhrad přijmout, že vaše žena o sobě začala mluvit v množném čísle. Tvoří teď se svým robátkem jakousi „funkční jednotku“ a výraz „samodruhá“ na ni perfektně sedí. Počítejte s tím, že tento stav porodem nepomine, naopak: výrazně se znásobí. A potrvá nejméně tak dlouho jako její mateřská dovolená.

Milé maminky, vy buďte nachystány na to, že ačkoli vás co do objemu přibývá, mnozí úředníci a dokonce i zdravotníci se k vám budou chovat, jako byste měly o kolečko míň. Stejně jako pro cizí muže, také pro příslušníky institucí vyzařujete falešný signál, že váš mozek ovládl hormon mateřství a nejste tudíž schopny pochopit jednoduchý formulář ani trefit z přízemí do prvního patra. Obrňte se rovněž rezistencí vůči všem, kterým by vadilo vaše poblinkané rameno. Mimina prostě blinkaj, no bóže!

Taťkové – tohle pojmenování už vám nikdo neodpáře. Až na vás vaše drahá polovička zašišlá místo košilatého „miláčku“ trenýrkatým „taťko“, přijměte to jako nezvratný fakt o své nové životní úloze. Časy se změnily a dítě je třeba učit rodinné hierarchii. Neznamená to ale, že jste pro svou ženu ztratili na hodnotě. Jste-li dobrými otci, pak právě naopak. A nebojte, i dobrá matka, až se ze všech těch tělesných i duševních změn trochu oklepe, se do vaší ložnice s chutí vrátí. No, a protože štěstí - to jsou děti - a vy jste na štěstí už připraveni, nezaskočí vás, až antikoncepce vaší ženy jedoho krásné dne opět...

Více píce republice a hodně štěstí nám všem!

Spustit audio