Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se konal Den vědy

26. březen 2015
Zprávy

Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na náměstí Jana Palacha se včera konal čtvrtý ročník Dne vědy. Letos měl podtitul Poznávání bez hranic.

„Líbí se mi to moc. Už jsem tady poněkolikáté a vždycky se těším na další ročník, co nového organizátoři připraví. Vždycky se můžu podívat, co dělají kolegové z jiných oborů. Je to úžasná příležitost vidět naživo přednášející a zjistit, co nového se odehrává v české vědě. Moc se těším na přednášku profesora Hilského Chemie lásky,“ říká studentka lingvistiky Hana Bednářová.

Letošní ročník chtěl zdůraznit, že vědecké bádání je neomezené a leckdy přesahuje do několika oborů zároveň. To potvrdila i přednáška Ondřeje Švece z Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty. Jmenovala se Emoce a racionalita a vystoupil s ní v sekci Mladá věda.

„Zároveň jsem se snažil vycházet nejenom z filozofie, která je mým oborem, ale také z poznatků kognitivních věd, neurovědy, ale i z krásné literatury a její analýzy, protože to, co se nedaří teoreticky, to se naopak daří v literatuře,“ vysvětluje přednášející.

Filozofická fakulta je největší humanitní fakulta v České republice. Den vědy má několikaletou tradici. Chce ukázat, že kvalitní humanitní vzdělání se bez výzkumu neobejde. Potvrzuje to i proděkan Filozofické fakulty pro vědu Vojtěch Kolman: „Ten den má několik částí. Jednak je to přednášková část, která je určena z větší části veřejnosti, a potom je tady část zaměřená hlavně akademicky. Ta je věnovaná podpoře vědy, hledání příležitostí a mezinárodních síťování a podobně.“

Zájem o přednášky byl velký

„Přednášky vedou osobnosti, které zná široká veřejnost, například profesor Vojvodík, Petříček, Hilský, takže ten zájem je adekvátní,“ dodává proděkan FF UK.

Den vědy ale nebyly pouze přednášky - zájem byl i o výstavu Fonetické bádání o řeči včera a dnes. Studenti si mohli podle ředitele Fonetické ústavu Filozofické fakulty Radka Skarnitzla sami na sobě vyzkoušet speciální přístroj, tzv. nazometr.

„Primárně sloužil k tomu, aby děti, které mají například rozštěp patra nebo poruchy artikulace, dokázaly nacházet nějaké kompenzační mechanismy, aby jim do nosu šlo co nejméně vzduchu. Když mají tento přístroj na sobě, mohou v reálném čase sledovat, kolik vzduchu jim do nosu jde,“ popisuje.

Neformální část Dne vědy doplnilo vystoupení studentského pěveckého souboru nebo knižní veletrh.

autor: Lída Křesťanová
Spustit audio

Více z pořadu