Chodci by měli mít povinné reflexní prvky, snižují riziko tragické nehody
Povinné reflexní prvky pro chodce chce zavést Ministerstvo dopravy. Tento návrh dnes projedná vláda. Jen loni zemřelo za tmy 67 chodců a dalších 216 se těžce zranilo. Reflexní prvky podle zkušeností ze zahraničí přitom riziko tragické nehody snižují až pětinásobně.
Je večer, veřejné osvětlení ještě nesvítí a v temné části pražských Modřan samotní chodci netuší, na jakou vzdálenost je může řidič v tmavém oblečení vidět. „Záleží také na počasí, ono dneska prší. Takže si myslím, že na 20 nebo 30 metrů by možná mohl být vidět. Když nejsou žádné reflexní prvky, vzdálenost se zkracuje třeba na 50 metrů.“
Je to podstatně méně, jak potvrzuje šéf Besipu Martin Farář. „Chodec, který je zcela standardně oblečený v tmavém oblečení, je pro řidiče viditelný na vzdálenost 18 metrů.“ A 18 metrů ujede auto při padesátce za necelou sekundu a půl. Řidič tak často nemá čas ani zareagovat. O tom svědčí i nehody z poslední doby. Jedna se stala ve čtvrtek 19. března na Chomutovsku, druhá 23. března na Náchodsku. A obě měly podle šéfa dopravní policie Tomáše Lercha stejnou příčinu.
„Vždy se chodec velmi neopatrně pohyboval v jízdním pruhu a bohužel vždy v tmavém oblečení bez využití reflexních doplňků. V takovém případě má řidič velmi krátkou dobu na to, aby reagoval na jeho pohyb, a zpravidla potom dochází ke střetu, který bývá, v rychlosti, která tam je, naprosto fatální pro toho chodce,“ upozorňuje Tomáš Lerch.
I proto se připravuje zavedení povinných reflexních prvků tam, kde nemůže chodec použít chodník, a kde nebude svítit veřejné osvětlení. „Přeci jen, když je člověk vidět, je bezpečnost větší. Jsem pro.“ Povinné reflexní prvky musí mít chodci například na Slovensku, ale také ve Španělsku nebo Estonsku. „Dle dostupných statistik vývoje nehodovosti na Slovensku postupně klesal počet usmrcených chodců a dnes se to pohybuje přibližně na pětině,“ říká Tomáš Lerch.
Obavy z toho, že budeme muset chodit v reflexních vestách, jsou zbytečné. „Neumím si představit, že by každý třeba na vesnici, když jde na pivo, nosil reflexní vestu.“ A ono to tak skutečně podle Tomáše Lercha nebude. „Musí to být buď doplněk nebo přímo oblečení, které je takzvaně retroreflexivní s tím, že to musí být umístěno tak, aby to bylo viditelné pro všechny účastníky silničního provozu. Na druhou stranu to není o nějaké reflexní vestě.“
Naopak nebude stačit pouhé oblečení v reflexní barvě. „Obecně to nebudeme spojovat s barvou, budeme to spojovat s jevem, že tento materiál zajišťuje zvýšenou odrazivost světel, která u prvků, které má Besip, dosahuje viditelnosti až na 200 metrů,“ říká Martin Farář a dodává optimální označení chodce v noci. „Například reflexní pásky umístěné v blízkosti kotníků, které objímají celou nohu, takže jsou chodci dobře viditelní zepředu, zezadu i zboku.“ Zda budeme muset nosit reflexní prvky za tmy všude nebo jen mimo obce, o tom se bude rozhodovat v následujících měsících.
