Oděský aktivista státním institucím nevěří. Naději vidí v mladých lidech
V jihoukrajinské Oděse se množí případy bombových útoků na kanceláře proukrajinských aktivistů. Naposledy tam bomba explodovala o víkendu, ale naštěstí nikoho nezranila. Za poslední měsíce policie eviduje asi 20 takových případů. Svědčí to o tom, že ani v hloubi ukrajinského území, stovky kilometrů od ohniska válečného konfliktu, není klid.
Mark Gordijenko si v oděské kavárně sice objednává kapučíno, ale jinak je to statný chlapík a motorkář. V Oděse řídí dobrovolnické organizace, které se starají o bezpečnost v tomto milionovém přístavním městě.
„Vládne tu taková nestabilní stabilita. Donutili jsme demoralizované bezpečnostní složky – policii a zpravodajskou službu SBU, aby se alespoň trochu snažily udržovat stabilitu a postupovaly proti separatistům. Společně se snažíme odhalovat diverzní skupiny, ale nejdůležitější je potlačit latentní separatismus v tomto prostředí,“ říká Gordijenko.
Zpravodaj ČRo Martin Dorazín o situaci na Ukrajině mluvil se šéfem oděské občanské organizace Rada pro veřejnou bezpečnost Markem Gordijenkem
Oděsa je kotlem národností a také politických názorů. Ve městě se tradičně z 99 procent mluví rusky a stoupenci Ruska tu mají silnou pozici.
„Dřív bylo v Oděse zhruba 70 procent lidí za takzvaný Ruský svět a 25 až 30 procent bylo vlastenců. Tento poměr se ale za poslední rok změnil a dnes je to tak zhruba půl na půl. Z těch 40 až 50 procent patriotů je asi 10 procent aktivních, což je poměrně dost. Moje organizace koordinuje tyto aktivity a na tomto základě se snažíme vybudovat občanskou společnost,“ pokračuje Gordijenko.
Podle něj je situace o to složitější, že aktivisté musí působit na několika frontách najednou – musí bojovat proti separatistům, přesvědčovat veřejnost a krotit oficiální silové struktury, které byly za minulého režimu zvyklé jednat svévolně.
Oděští aktivisté jako Mark Gordijenko nejsou fanatickými zastánci nové kyjevské vlády premiéra Jaceňuka ani prezidenta Porošenka. S porevolučními elitami mají špatnou zkušenost:
„Policie, prokuratura a soudy – to je divoké a vzteklé zvíře, které zbili palicí a které se zatím bojí zaútočit na svého nového pána a tak alespoň vrčí, ale nekouše. Zásadní problém je v tom, že u nás nedošlo k reformě prokuratury a soudnictví, to se povleče ještě hodně dlouho,“ vysvětluje aktivista.
Vše o krizi na Ukrajině
Číst článek
„Agrese na východě je pro Porošenka a Jaceňuka výmluvou, aby nemuseli provést skutečné radikální reformy. Všechny jejich reformy spočívají v tom, jak ještě více zvýšit daně, zvednout ceny za plyn a krást tak, jak kradli jejich předchůdci. S tím rozdílem, že tihle kradou nesystémově. Dřív si to rozvrhli řekněme na celý rok, ale dnes chtějí všechno hned.“
Politici a úředníci se podle Marka Gordijenka řídí heslem: urvi, co můžeš, hlavně rychle.
„Nejsou to žádní vlastenci. Velké nebezpečí spočívá v tom, že část aparátu se oprávněně bojí o svá místa a část žádný nový stát nechce, protože by nemohli krást. Nově pracovat neumí a ani nechtějí. Proto bojujeme na dvou frontách - na vnější – to je ruská agrese – a na vnitřní – to je agrese úřednicko-prokurátorsko-soudního golema proti občanům země.“
Mark Gordijenko vidí šanci v tom, že se na Ukrajině objevilo hodně nových mladých lidí, kteří by jednou mohli převzít stát po současné vládě, přece jen příliš spojené s minulými pořádky.
