Z gulagů do bitevní vřavy

Přesně před 70 lety vstoupily na území Československa tedy tehdejšího protektorátu statisíce vojáků Rudé armády, s nimi také tisíce vojáků československého armádního sboru pod velením Ludvíka Svobody.

Na Severní Moravě zavládl obrovský chaos, omračující dunivé výbuchy slyšeli obyvatelé v okolí Ostravy skoro celý měsíc. Vojáci umírali v takzvané Ostravsko-opavské operaci, ve které útočilo neuvěřitelných 250 tisíc mužů se 180 tanky proti 150 tisícům vojáků wehrmachtu se stovkou tanků. V těchto bitvách zahynuly desetitisíce na obou stranách.

Dodnes žije přesně 920 pamětníků, kteří mohou vyprávět o bitvách 2. světové války, uvádí odbor Péče o válečné veterány ministerstva obrany. Patnáct let jejich vyprávění zaznamenávají lidé z neziskové organizace Post Bellum.

A právě z této sbírky - konkrétně ze vzpomínek válečných veteránů z východní fronty - vznikl dokument z cyklu Příběhy 20. století.

Před 15 lety postupovali redaktoři Post Bellum jméno po jméně v několika tisícovém seznamu jmen válečných veteránů. Z nich skoro dvě třetiny tvořili „výchoďáci“, velmi často pocházející z Volyně, Podkarpatské Rusi a Slovenska.

Ti všichni někdy v letech 1939-1940 překročili tehdejší hranice Sovětského svazu. Hledali buď armádu, se kterou by bojovali proti nacistickému Německu, nebo chtěli jen prostě lepší život.

Vojáci československé armády východní fronty

Uvěřili tehdejší propagandě, že v SSSR jsou si všichni rovni – v náboženství, národnosti a rase, každý má právo studovat a pracovat. Každý kdo překročil někde v lesích hranice SSSR, byl zadržen a sovětskými lidovými komisaři úředně odsouzen do pracovních lágrů v systému GULAG.

Teprve československá vojenská diplomacie v čele s Heliodorem Píkou dokázala vyjednat po tom, co byl Sovětský svaz v létě 1941 přepaden Německem, vznik čs. armádního sboru, který se formoval v Buzuluku.

Ti, kteří bojovali po boku Rudé armády, se po válce ostýchali vyprávět, co v SSSR prožili. Po roce 1948 jim za příběhy ze sovětských lágrů hrozila úřední šikana nebo dokonce vězení z propagace fašismu nebo pomluvy. Mnozí z pamětníků, kteří dodnes žijí, poprvé své osudy vyprávěli až Post Bellum.

Poslouchejte kdykoli celé Příběhy 20. století z východní fronty nahoře v článku nebo v iRadiu.

autor: Mikuláš Kroupa
Spustit audio