Paní Anna předčítá senioru Janovi knihy. Zpříjemňuje mu osamělý život
Anna a Jan jsou dva lidé různých profesí i věku, kteří se seznámili náhodou, přesto se každý týden scházejí na pražských Vinohradech. Paní Anna čte knihy a pan Jan poslouchá. To vše díky dobrovolnickému programu, který chce zpříjemnit dlouhé chvíle osamělým seniorům.
Jedno odpoledne v týdnu zaplní přízemní byt vinohradské vilky literatura - momentálně tu ožívají příběhy z díla Čtyřicet dní od Franze Werfela.
Knihy do bytu devadesátiletého profesora dějin umění Jana nosí dobrovolnice Anna.
„Sedm a půl roku jsem se starala o svou maminku, než zemřela, děti vypadly z domu a nevěděla jsem, kam se vrtnout. Měla jsem na vybranou – buď pan profesor, nebo nějaká paní. Říkala jsem si, že mužský by mohl být zajímavý. Povídáme si, jsou to přátelské návštěvy a navrch mu ještě čtu,“ popisuje paní Anna.
Návštěva s knihou může osamělým seniorům zpříjemnit život. Potvrzuje to příběh z pražských Vinohrad, který vznikl díky dobrovolnickému projektu
„Žiju v naprosté izolaci, slepý a také těžko slyším, což je zvláště závažné, když se má poslouchat čtené slovo. Paní Anna je ale vynikající,“ svěřuje se Jan.
Anna se dobrovolnické práci věnuje zhruba deset let. O programu občanského sdružení Život 90, který se snaží zpříjemnit život osamělým starým lidem, se doslechla náhodou v rádiu.
Podle koordinátorky projektu Aleny Špakové by takových zájemců potřebovali víc.
„Máme deset až dvacet dobrovolníků. Když se někdo rozhodne a osloví nás, sejde se se mnou a s kolegyní psycholožkou, která zhodnotí motivaci k tomu stát se dobrovolníkem, jak by vlastně v tandemu s osamělým seniorem fungoval,“ vysvětluje.
Paní Anna je původním povoláním geodetka. „Hodně jsem toho přečetla, už od dětství jsem byla velmi vášnivá čtenářka,“ svěřuje se.
Dobrovolnická práce tak může dát člověku prostor, aby uplatnil také svůj jinak nevyužitý talent. V případě, že by se dotyčnému hrozil třeba syndrom vyhoření, mají pro něj v Životě 90 připravenou odbornou pomoc.
