Barvení vajíček a koláč mazurek. Velikonoce slaví i polská národnostní menšina Kašubové
Prohlašují se za nejpočetnější národnostní menšinu v Polsku, je jich téměř 500 tisíc. Kašubové žijí v severní části Polska a Velikonoce prožívají trochu jinak než zbytek země.
Etnograf Bartosz Stachowiak mi ukazuje v jedné z dochovalých kašubských chalup, jak vypadala příprava na Velikonoce.
„Vajíčka se barvila nahnědo ve slupkách cibule. Kromě toho se používala i jiná přírodní barviva. Vajíčka se vařila třeba s výhonky ozimního obilí nebo řepou. Později se používal také krepový papír máčený v octu,“ popisuje zvyky Stachowiak.
Bohabojní Kašubové se samozřejmě před Velikonocemi také postili. Jinak jedli pokrmy s nízkým obsahem tuku. Nebo nejlíp s vůbec žádným tukem.
„Suchý chléb, brambory, žitná polévka nebo sledi,“ vyjmenovává etnograf. Sledi, tedy vlastně sardinky, nebyli naložení v oleji, ale uzení a vysušení.
Kašubové žijí v severní části Polska a Velikonoce prožívají trochu jinak než zbytek země. Jak je slaví, zjišťoval zpravodaj Vít Pohanka
Stejně jako v českých zemích zvony povinně od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty mlčely. Ke svolávání věřících Kašubů do kostela se proto používaly řehtačky.
Stachowiak ukazuje v bohatší usedlosti na překypující kuchyňský stůl, kde se už připravují pochoutky na slavnostní kašubskou hostinu na Velikonoční pondělí.
„Ve spíži už voní šunky, bůček a klobásky. Napekli velikonoční zajíčky ze sladkého těsta a připravili si těsto na mazurek - velikonoční koláč. A kromě slepičích jsou tady i koroptví vajíčka,“ přibližuje Stachowiak.
Význam Velikonoc byl tedy pro polské Kašuby oficiálně hlavně náboženský. I jejich víru ale provázely zvyklosti, při kterých nepřišly zkrátka ani jejich mlsné jazýčky.