Český král Karel IV. se před 660 lety stal římským císařem. Slavnostního obřadu se v bazilice sv. Petra zúčastnila i jeho manželka, Anna Svídnická. Karel IV. však podle dohody s papežem tehdy mohl strávit v Římě jen jeden den, přesto si český král nenechal právě o Velikonocích ujít příležitost prohlédnout si nejznámější křesťanské památky a do Říma vešel v přestrojení.

Tento článek je více než rok starý.

4:00 6. dubna 2015 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na Boží hod velikonoční se v roce 1355 nad Římem opět rozezněly zvony, tentokrát ale zvěstovaly křesťanskému světu i zprávu, že říše má nového panovníka, kterým se stal český král z rodu Lucemburků Karel IV.

Obrovský význam to tehdy mělo nejen pro České království, ale pro celou Evropu.

„Z hlediska Svaté říše římské, ve středověkém slova smyslu, to v podstatě mělo být i zdůraznění, že tento panovník nevládne jenom v prostoru na sever od Alp, ale že mu také náleží práva na část Itálie na sever od Říma,“ říká profesorka Lenka Bobková z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Karel IV. ale do Říma nejprve vstoupil inkognito. Papeži totiž slíbil, že v metropoli nad Tiberou stráví pouhý den.

„Vstoupil do Říma v převlečení za poutníka, jak píšou dobové kroniky, jen s malým doprovodem. Vykonal pouť po nejvýznamnějších římských bazilikách,“ popisuje doktorka Kateřina Kubínová z Ústavu dějin umění České akademie věd a dodává:

„Šel do sv. Petra, odtud do sv. Pavla před branami, do Santa Maria Maggiore, a pak se vrátil zpátky do sv. Petra.“

Český panovník poprvé římským císařem

Svou tajnou výpravu zahájil Karel IV. na Zelený čtvrtek, zpět do sv. Petra, kde se už nechal poznat, se pak vrátil v předvečer velikonoční neděle, slib daný papeži tak prý dodržel.

„Nebylo to porušení, protože vlastně nešpory se už počítají k tomu následujícímu dni, tedy k neděli. Opravdu to dodržel. Domnívám se, že pro cestu měl tajný papežův souhlas, protože tato cesta byla velice dobře zajištěná.“

„Otevíraly se mu kostely, obdržel vzácné ostatky. To by jistě bez předchozího papežského souhlasu nešlo,“ podotýká doktorka Kubínová.

Karla IV. v dubnu 1355 spolu s jeho manželkou Annou Svídnickou ale nakonec korunoval papežský legát, Svatý otec Inocenc VI. totiž musel pobývat v Avignonu a nikoli v Římě.

Pro české země to přesto byl velmi významný a památný den, protože vůbec poprvé v dějinách se český panovník stal římským císařem.

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít