Kolik vzletů, tolik přistání! To si navzájem přejí piloti letecké záchranky

7. duben 2015

Když Felix Lizano začínal létat pro Leteckou záchrannou službu v Kraji Vysočina, v Novém Městě na Moravě přistával s vrtulníkem na parkovišti. „To bylo před šestnácti lety, v zadní části parkoviště jsme měli vyčleněné místo a to bylo vždycky volné.“

Heliport v nemocnici v Novém Městě na Moravě je dnes na nejvyšším bodě, na střeše budovy chirurgického pavilonu. „Jediné, co kazí dojem, je vítr. Je to tady jako na Větrné hůrce, ale jinak tu nejsou žádné překážky,“ usmívá se pilot vrtulníku záchranné služby Felix Lizano.

Záchranářský vrtulník má řadu privilegií

Vzdušný prostor nad Českou republikou je rozdělen na různé letecké prostory. „Jsou vyhrazené pro letiště, pro vojenské účely, také jsou zakázané prostory, například nad Jadernou elektrárnou Dukovany. My jako záchranná služba máme hromadu privilegií. Pokud letíme let pro záchranu lidského života, všichni se nám snaží umožnit, abychom letěli přímo,“ vysvětluje pilot záchranné služby společnosti Alfa Helicopter Felix Lizano.

Nejdůležitější věcí pro každého pilota je bezesporu počasí. I FeIix Lizano, který má nalétáno přes čtyři tisíce hodin, musí sledovat meteorologickou situaci velmi pozorně. „Nemůžu říct, jestli létám rád ve dne nebo v noci. Záleží na meteorologických podmínkách. Když je krásná noc s úplňkem, tak je to takový noční den. Je daleko vidět, je to jiný pocit, který se dá vnímat. Když letíme bez pacienta zpět na základu, je to let za odměnu.“

Pilot musí pořád počítat, aby věděl, jestli se stihne vrátit

Před začátkem letové doby si pilot prověří situaci v regionu, kde létá. Také musí zkontrolovat počasí v celé republice. „Nevíte, kam vás den zavane. Musíte udělat přehled, co během dvanácti patnácti hodin může přijít, jestli jde nějaká fronta, předpoklad bouřek na odpoledne. Abyste měl pořád přehled, abyste dispečinku mohl okamžitě říct, jestli na to místo můžete nebo nemůžete letět,“ vysvětluje Felix Lizano.

Felix Lizano, jmenovka

Každý pilot musí umět počítat. „Nemluvme o risku, kdy se ještě stihnu vrátit a kdy už ne. Musím si jenom spočítat časové parametry. Vždycky říkáme: na místo doletíme, doletíme s pacientem i do nemocnice a tam můžeme počkat, než se fronta přežene. Jednou jsem takhle v Brně čekal tři hodiny, než přešla studená fronta,“ vzpomíná pilot Felix Lizano.

Dřív jsme měli přítele na telefonu

Dnes mají piloti informace o počasí online, změnu se dozví okamžitě, před dvaceti lety to bylo složitější. „Tehdy jsme měli přítele na telefonu, každou hodinu jsme volali meteorologovi, který nám sdělil informace z meteorologických stanic v okolí nebo v republice a člověk si v hlavě musel představit, jak se to tak může vypadat a jak se to mění. Nevýhodou je, že při měření svítilo sluníčko a za pět minut se počasí změnilo. Pilot vyletěl v domnění, že je hezky a ono hezky nebylo,“ usmívá se Felix Lizano.

Posádka vrtulníku se do vzduchu musí dostat do tří minut, první u helikoptéry je vždy pilot. „Kolegové mezi tím zjišťují další informace, já musím připravit stroj do letuschopného stavu. Prostor příletu musíme prohlédnout, stožár vysokého napětí, jestli tam nejsou volné předměty, které by se mohly uvolnit. Je to vždy týmová práce,“ uzavírá pilot společnosti Alfa Helicopter Felix Lizano.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio