Alexander Tolčinský: Bývalý bosenskosrbský generál Tolimir dostal v Haagu doživotí

Trest dostal za podíl na genocidě, zločinech proti lidskosti a válečné zločiny, kterých se dopouštěly jednotky bosenských Srbů v bosňáckých enklávách Srebrenica a Žepa v červenci 1995.

U Srebrenice bylo popraveno 8 000 Bosňáků a zbytek obyvatelstva násilně deportován. Násilím bylo později vyhnáno i nesrbské obyvatelstvo Žepy, rovněž prohlášené, podobně jako Srebrenica, za bezpečnou zónu pod ochranou OSN, která však v obou těchto případech selhala.

Zdravko Tolimir byl zatčen 31. května 2007, tedy téměř 12 let po konci bosenské války. Krátce po ní byl členem srbské delegace při Daytonských mírových jednáních, která ukončila ozbrojenou část konfliktu v Bosně a Hercegovině. Dokonce byl členem komise, která dohlížela na realizaci jejích vojenských částí.

Čtěte také

V roce 1996 byl tehdejší prezidentkou Republiky srbské Biljanou Plavšičovou poslán do penze. Když byl v únoru 2005 obviněn z podílu na válečných zločinech, spáchaných ve Srebrenici a Žepě, pokoušel se prchat. Nakonec byl ale Tolimir, považovaný za pravou ruku generála Ratka Mladiče, zadržen při pokusu o nelegální přechod hranice mezi Srbskem a Bosnou a Hercegovinou.

Soud konstatoval, že disponuje nezvratitelnými důkazy Tolimirova podílu na masovém vyvražďování, vyhlazování a násilných deportací nesrbského obyvatelstva Srebrenice a Žepy.

Dlouhé řady náhrobků v patmátníku Srebrenica-Potočari připomínají asi osm tisíc obětí srebrenického masakru|foto: Pavel Polák

Podle svědků byl generál Tolimir osobně přítomen terorizování bosňáckých civilistů v Žepě, kteří byli před popravou nuceni zpívat srbské národní písně.

Generál Tolimir se krátce po válce jako účastník jednání v Daytonu cítil relativně bezpečně. U soudu se neúspěšně pokoušel hájit tím, že o jeho aktivním podílu na zločinech nejsou jednoznačné důkazy, neměl na nich přímý podíl a je vinen pouze tím, že byl členem vrchního velení bosenskosrbské armády.

V procesu s bývalým bosenskosrbským prezidentem Radovanem Karadžičem dokonce tvrdil, že ani jeden z nich o masovém vyvražďování ve Srebrenici nemohl cokoliv vědět, kromě toho, že město bylo dobyto.

O vraždění ve městě údajně nemohl nic tušit také proto, že sám po jejím dobytí velel vojskům u Žepy. I když to je v případě náčelníka rozvědky generálního štábu poněkud licoměrné tvrzení. O tom, ve které zemi si Tolimir odpyká svůj doživotní trest, zatím haagský tribunál nerozhodl.