Pravoslavní křesťané oslavují Velikonoce

11. duben 2015

Přesně týden po té, co západní křesťané oslavili Velikonoce, přichází Pascha do chrámů i duší východních křesťanů. Jak uslyšíte v následující reportáži, Vzkříšení Spasitele provázejí náboženské rituály a zvyky, více méně ortodoxní, což ostatně dobře souzní s přívlastkem celého pravoslaví.

Tady v rušné Resslově ulici v Praze stojí katedrální chrám sv. Cyrila a Metoděje. V tento Svatý týden se sem pomalu scházejí pravoslavní věřící na ranní bohoslužby. Mezi nimi je i paní Světlana z Ruska:

„Pro mě je Pascha vůbec největším svátkem. Připomíná nejprve ukřižování a pak vzkříšení Krista.“

Na moji otázka, zda se jako pravoslavná věřící také osmačtyřicet dní postí, souhlasně přikyvuje:

„Ano, půst dodržuji, tedy ne ten přísný, mnišský, ale nejím nic mléčného a masného.“

… i další přicházející je napohled z Východu. Zahalená šátkem, s kojencem na rukou a v doprovodu zřejmě své matky. Starší ženy vyhlížející tak prostě, jako její oblečení.

„Nic vám neřeknu,“ odmítá můj dotaz na význam Paschy v jejím životě.

Valný zájem podělit se se mnou o radost z nadcházejícího Vzkříšení nemá ani vousatý muž, který svým zevnějškem je přímo ztělesněním tradičního obrazu pravoslavného věřícího. Svůj původ mi ale prozradit nechce, omezuje se jen na dvě stručná zvolání.

„Pascha znamená všechno. Pascha je pro mě život.“

Uvnitř katedrálního chrámu se mezi tím už připravuje vše k bohoslužbě. Za polootevřeným ikonostasem jsou vidět tři kněží, čtvrtý v popředí kostelní lodě právě přijímá zpověď vysokého mladého muže v obleku s notebookem na rameni. Náš známý-neznámý vousáč líbá po řadě svaté obrazy a mladá maminka sepisuje jména lidí, za které má pop během obřadu orodovat. Svou žádost stvrzuje také patřičnou bankovkou.

Ke svatým Cyrilovi a Metoději ale nechodí jen věřící z bývalého SSSR, vysvětluje metropolitní protopresbyter a děkan chrámu Jaroslav Šuvarský.

„Naším zakladatelem byl vladyka Gorazd. Byl to katolický duchovní, který konvertoval. On chtěl vytvořit pravoslaví, které bude velmi blízké našemu národu. Neděláme tedy žádných rozdílů. To znamená, že k nám přicházejí Řekové, Rusové, Srbové, Bulhaři. Všechny národy.“

Pravoslavné Velikonoce jsou také završením období rozjímání, a jak jsme slyšeli, i půstu. Podle východního ritu, tedy tradice, se klade důraz až ortodoxní na opravdovost a hloubku … V návaznosti na pokání přichází zpověď, svaté přijímání a také pomazání posvěceným olejem:

„Věříme, že to pomazání pomáhá, aby naše tělo bylo silnější,“ potvrzuje děkan Šuvarský.

To, že se pravoslavná Pascha světí letos o týden později, není přitom vinou juliánského kalendáře, na kterém lpí mimochodem hlavně Ruská pravoslavná církev (RPC). Týdenní zpoždění oproti západnímu Křesťanství způsobil už první ekumenický sněm před 1690 lety.

V sobotu večer pak začíná celonoční bohoslužba, která vrcholí ohlášením vzkříšení Krista:

„Začínáme ve tři čtvrtě na dvanáct večer. Slavnostní liturgie Jana Zlatoústého pak trvá asi do tří hodin, do rána. Na závěr si lidé rozsvěcejí svíce a my je oslovujeme ve třech jazycích: česky, církevní slovanštinou a řecky: ‚Vstal z mrtvých Kristus!‘. Oni odpovídají: ‚V pravdě vstal z mrtvých Kristus!‘

autor: dst
Spustit audio