Lov divoké zvěře v Africe: Je to byznys, zábava, nebo nutnost?

Lovy propaguje dost neotřele Michaela Fialová. Češka s tváří pomazanou krví loví zebry nebo lvy v Africe. Její fotky vyvolala pozdvižení nejen na českých internetových diskusích.

Alice Susan Hardingová z Británie přišla s peticí, která zabíjení zvířat pro zábavu odsuzuje jako naprosto špatné. Zatím ji podepsalo přes 70 000 lidí.

Proti tomu ale mluví fakta: lovecká turistika je často jediným zdrojem obživy domorodých farmářů a přináší do státní pokladny nemalé peníze. Podle odhadů například v Jihoafrické republice dnes žije více divokých zvířat než před 150 lety.

Lov je starý jako lidstvo samo a pokud se dělá dobře, přináší i ochranu přírody, myslí si Petr Hawerland z cestovní kanceláře, která zprostředkovává lov divoké zvěře v Africe, a spolumajitel farmy se zvěří v JAR.

„V České republice máme historii lovu starou několik tisíciletí a jenom díky myslivcům zvířata přežívají. Stejně jako v Jihoafrické republice před sto sto padesáti lety farmáři vyvraždili téměř všechna divoká zvířata. A když přijeli lovci, jako byli Hemingway a Ruthard a napsali nádherné knihy o Africe, tak se farmáři chytli za nos a začali chovat zvířata zpátky. Dneska je v jižní Africe neuvěřitelné množství zvířat a bohužel jenom proto, že mají nějakou cenu, a proto, že přijíždějí lovci. Kdyby nepřijížděli, farmáři se vrátí zpátky k chovu dobytka a ovcí a ta zvířata zase zmizí,“ tvrdí Hawerland.

V JAR funguje komerční farmářství. Na farmách se chovají divoká zvířata, která mohou zájemci za peníze zastřelit. Že zákaz divoká zvířata nezachrání, se přesvědčili v Keni, kde lov úřady zakázaly po velkém suchu v roce 1973. Následovalo masové pytláctví, vybíjení nosorožců a slonů. Země tak přišla o velké šelmy i kopytníky.

Nesouhlasí s ním ochránce přírody Milan Jeglík. Podle něj je zcela nelogické tvrzení, že zabíjením se zvířata ochraňují.

„Argumentace, že se počty zvířat v Africe zvyšují, je zcela nesmyslná. Dneska se ví, že v celé Africe je přibližně posledních 15 tisíc lvů a stejně tragická situace je se slony a nosorožci. To že nadnárodní organizace na ochranu přírody přímo spolupracují s loveckými organizacemi a vydávají zákony, které svým způsobem umožňují dále zabíjet a lovit za peníze, je pro mě zcela nepřípustné,“ apeluje Jeglík.