Goodbye, Lenin aneb Ukrajina zakázala komunistické symboly

Lenin má navíc nataženou paži a ukazuje směrem k vodní elektrárně, které nese také jeho jméno. Na betonové hrázi je obrovský basreliéf Leninova řádu, který hydroelektrárna obdržela za budování socialismu.

„A za přehradou se rozkládá Leninovo jezero s Leninovým ostrovem uprostřed, to vše v městské části, nesoucí také Leninovo jméno,“ píše server BBC News.

S tím vším se teď rozhodli ukrajinští poslanci skoncovat. 9. dubna prošel parlamentem zákon, který zakazuje vedle nacistických symbolů také symboly komunistické. Zákaz se vztahuje na pomníky, sochy, místní názvy i názvy ulic.

Vyňaty jsou z něj jen pomníky 2. světové války, například monumentální socha Matky Vlasti v Kyjevě.

Čtěte také

Prezident Petro Porošenko má nyní půl roku na to, aby zákon podepsal. Pokud tak učiní, budou muset zmizet stovky soch a doslova miliony pouličních znamení.

„V těžkých válečných časech je to nákladná záležitost, kterou by si Ukrajina mohla odpustit. Stoupenci zákona však tvrdí, že jde o nezbytný krok, má-li se země rozejít se svou totalitní minulostí,“ píše BBC.

Ulice V. I. Lenina na Ukrajině|foto: ČRo

„Otázka přejmenovávání byla nebezpečným destabilizujícím faktorem, a parlament nám svým rozhodnutím ušetřil nepříjemnosti,“ řekl BBC starosta Záporoží Oleksandr Sin.

Podle kritiků však zákon prohloubí napětí ve společnosti. „Bude z toho hodně zlé krve,“ řekl kyjevskému listu Segodňa politolog Kost Bondarenko.

BBC připomíná, že řada komunistických jmen byla odstraněna místními samosprávami už v roce 1991, kdy se Ukrajina odtrhla od Sovětského svazu. Po pádu prezidenta Viktora Janukovyče navíc došlo k vlně útoků na Leninovy sochy v celé zemi.

Na východě ovšem sovětské dědictví přetrvává, a právě tam si nový zákon vynutí přejmenovávání, které zasáhne i velká města.

Čtěte také

Jedním z nich je Dněpropetrovsk, který leží asi hodinu jízdy severně od Záporoží a zčásti nese jméno komunistického revolucionáře Grigorije Petrovského. Představitel magistrátu Vadym Šebanov řekl BBC, že radnice už sestavila komisi pro výběr nového jména.

Jisté je, že návrat k předrevolučnímu názvu nemůže fungovat – město se jmenovalo až do roku 1926 Jekatěrinoslav podle carevny Kateřiny Veliké. Ta v 18. století zrušila kozácké hnutí, důležitý pilíř ukrajinské národní identity.

Komise rovněž sestavuje seznam ulic, které bude třeba přejmenovat. „Mnohé nesou jména lidí, kteří se pokusili ukrajinský národ vyhladit,“ říká Šebanov.

Rozbíjení sochy V. I. Lenina v Kyjevě|foto: Martin Dorazín

Návrh zákona se pochopitelně nelíbí Rusku. Moskevské ministerstvo zahraničí jej označilo za „svatokrádež“ a uvedlo, že kyjevští představitelé mají „zvrácené pojetí dobra a zla“.

„Politici vyhlásili válku své vlastní minulosti, protože místo komunistických symbolů teď budou oslavovat Hitlerovy přisluhovače,“ uvedla státní televize Rossija-1. O paralelním zákazu nacistických symbolů se ani jednou nezmínila.

Podle BBC přitom existují antikomunistické zákazy i v Rusku. Po nezdařeném pokusu o svržení Michaila Gorbačova v roce 1991 byla zakázána sovětská komunistická strana, a řada měst se vrátila k předrevolučním jménům.

Z Leningradu se stal Sankt Petěrburg, Sverdlovsk se změnil v Jekatěrinburg a Gorkij v Nižnij Novgorod. Po rozpadu Sovětského svazu pak rušily komunistické symboly i bývalé svazové a satelitní státy. V Polsku se jejich šíření trestá až dvěma roky vězení.

Ukrajinský pokus rozejít se s komunistickou minulostí země bude podle BBC zdlouhavý a obtížný, ale komentátoři jsou většinou optimističtí.

„Naše loď definitivně opustila komunistický přístav,“ radoval se v editorialu list Děň. „Tak dobrou plavbu a příznivý vítr!“

Zpracováno ze zahraničního tisku.