Cédéčko je mrtvý nosič. Ožívá vinyl, v kurzu je internetový streaming
Moderní technologie se mění a s nimi i vážná a populární hudba. Zatímco před pár lety vládly trhu klasické nosiče, dnes je vytlačuje digitální muzika na streamingu.
Naopak velkou renesanci zažívají vinyly. Gramofonové desky si kupuje stále více Čechů. Lákají i mladší generace, které okouzlil praskavý zvuk retro nosičů. Nové možnosti přinášejí i nové metody pro padělatele a internetové piráty, kteří vydělávají na nelegálních kopiích. Autorský zákon je na ně krátký.
Jemné zapraskání a klapnutí, když se se jehla zaryje do drážky na černém vinylu. Gramofonová deska se pomalu roztáčí a ozývají se první tóny. Takový poslech jako za starých časů si dopřává v posledních letech stále více Čechů.
Zatímco klasických CD a DVD nosičů ubývá, gramofonové desky zažívají na trhu comeback. Michael Dědeček ze společnosti vinylstore.cz rozděluje posluchače muziky do několika skupin. „Ta větší jsou ti, co poslouchají empétrojky, ta menší jsou ti, co se vracejí k vinylům, ta skupina roste. Mezi tím zůstalo cédéčko jako mrtvý nosič, který nikdo nepotřebuje.“
Zájem o internetový streaming roste
Podle statistik České národní skupiny Mezinárodní federace hudebního průmyslu vinyly tvoří sedm procent prodejů. Jen loni si lidé koupili více než 35 tisíc desek. Na retro nosiče sází více v poslední době i Bontonland, říká ředitel Lešek Wronka.
Společnost prodala loni více než 20 tisíc vinylů. Na LP deskách vycházejí novinky i starší věci od zahraničních a českých muzikantů. A zajímavé edice. Vinyly pojmou mnoho hudebních žánrů. Od klasiky, jazzu až po současné interprety. „Rocková hudba, klasická, folk, country...,“ říká ředitel Wronka.
Zatímco gramofonové desky jsou oblíbenější, klasické nosiče vytlačuje digitální hudba, popsal internetový publicista Daniel Dočekal. „Mají to buď v počítačích, kde za ty roky mají poměrně velké sbírky. Ti, co mají mobily nebo mp3 přehrávače, si to přenášejí do mobilů. Mobily s internetovým připojením využívají streamingové služby, které umožňují poslouchat hudbu, aniž by si to museli stahovat.“
Čísla od Ochranného svazu autorského (OSA) ukazují, že digitální hudba rok od roku posiluje. OSA na poplatcích za užití hudebních děl od internetových prodejců vybrala loni téměř 16 milionů korun. Před dvěma lety to bylo o polovinu méně. Velký zájem je o internetový streaming, který se loni zvedl o 11 procent.
„Je to služba, většinou mobilní aplikace nebo v počítači, kde si najdete, co chcete poslouchat a hudbu vám to posílá přes internet, neukládáte v mobilu ani v počítači.“
Mezi uživateli jsou v poslední době oblíbené streamingové služby jako jsou Spotify nebo Deezer. Pro stahování jednotlivých skladeb i celých alb se pak na českém trhu stále drží e-shopy jako jsou iTunes, supraphonline, bontonline nebo GooglePlay, říká internetový publicista Daniel Dočekal.
„Hudební a zejména filmový průmysl nepochopil, co jeho zákazníci chtějí. Nemají zájem kupovat za poměrně značné částky DVD, oni chtějí za rozumné peníze dostávat něco, na co se jednou podívají nebo jednou poslechnou. Internetové služby, které tohle nabízejí za paušál, jsou budoucností filmového dívání či hudebního posluchání na internetu.“
Nový trend dokládají i statistiky z amerického trhu. Loni streaming vzrostl o tři procenta a vydělal téměř dvě miliardy dolarů. Klasické hudební nosiče jsou kvůli moderním technologiím několik let na ústupu. OSA vybrala za loňský rok pro autory meziročně o 8 milionů korun méně.
Systém poplatků za hudbu by se měl změnit
Internet a rychlejší přístup k oblíbené hudbě mnohdy nahrávají podvodníkům. Ve většině případů dnes piráti sdílejí hudbu na internetu. Ať už klasickou nebo populární. Uložišť jako nelegálních zdrojů v poslední době přibývá.
Policie tvrdí, že se jí daří proti padělání bojovat. Jen loni objasnila 19 případů porušování autorských práv. Škodu u nich vyčíslila na více než 57 milionů korun.
„Trend v oblasti pirátství je zaměřen na uložiště s nelegálně nahrávanými soubory,“ říká Leoš Bednář z České národní skupiny Mezinárodní federace hudebního průmyslu. Odpovědnost takových uložišť je sporná.
„Nahrávání písniček, filmů a seriálů na uložiště je nelegální, pokud nemáte jednotlivá licenční oprávnění. Stahování je podle české legislativy do jisté míry legální.“
K beztrestnému stahování z nelegálních zdrojů se loni vyjádřil i Evropský soud, který řekl, že kopírování pro vlastní potřebu by mělo být možné jen z legálních serverů. Takové pravidlo v českém autorském zákoně výslovně stanoveno není.
Podle ministerstva kultury zatím není nutné, aby se kvůli tomu norma měnila. Otázkou zůstává, jestli se změní autorský zákon v případě, kdy provozovatelé barů, restaurací a obchodů mají platit za to, když pouští zákazníkům hudební kulisu. Loni za reprodukovanou hudbu vybral Ochranný svaz autorský o zhruba 25 milionů korun více. Podnikatelé se brání. Za muziku nechtějí platit.
Systém vybírání poplatků za hudbu by se měl změnit, říká prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. „V restauracích se lidé dívají v televizi buď na sportovní utkání, což rozhodně umělecké dílo není, nebo je to zpravodajství. Zřídka se stane, že by sledovali koncert. Tento systém by se měl celý přehodnotit.“
Pokud podnikatelé pustí zákazníkům nějakou hudební kulisu, je podle ředitele Ochranného svazu autorského Romana Strejčka na místě, aby provozovatel zaplatil. „Pouštíte to ze zištných důvodů, očekáváte, že se klienti budou vracet a sledujete to, že budete mít zajímavou tržbu.“
Podobný názor má i další kolektivní správce, společnost Intergram. Podle ředitelky firmy Ivany Jansíkové se provozovatelé musejí řídit zákony. „Podnikatelé a živnostníci, kteří provozují veřejnou produkci, platí odměny zastupovaným nositelům práv.“
Podle Asociace hotelů a restaurací je systém v Česku pro provozovatele složitý, protože peníze vybírá více kolektivních správců, vysvětluje Václav Stárek. „Neumí se mezi sebou domluvit, každý má jiný systém výpočtu, tím matou provozovatele, kteří vybírají poplatky. Je to nepřehledné.“
Asociace proto iniciovala, aby podle autorského zákona mohli podnikatelé žádat o jednoho kolektivního správce, který uzavře smlouvu za všechny ostatní. Podle Romana Strejčka, ředitele OSA je možné, že se do budoucna pravidla změní.
„Věřím, že brzy ke shodě dojde, už kvůli tomu, aby to nebylo vůči uživatelům vedeno tak, že každý si dělá svoji obchodní politku bez konzultací s ostatními profesními skupinami.“ OSA vybrala loni více peněz i za živou hudbu a to meziročním nárůstem o téměř dva miliony korun.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
