Krásné dostalo své jméno právem
Krásné údolí – tak z ní doslovný překlad původního německého názvu Schönthal, který nesla osada, kterou po roce 1948 přejmenovali noví obyvatelé na Krásné. Leží nedaleko Šumperka a místní chataři a chalupáři, ale náhodní i návštěvníci potvrdí, že její jméno má své opodstatnění.
Pod jménem Krásné, si většina lidí z okolí Šumperka dnes představí zejména přehradu, která vznikla v roce 1980 pod vesnicí na Hraběšickém potoce. Její slávu ještě podtrhl nedávný film Krásno, který se zde zčásti odehrává, a také olympijské úspěchy akrobatického lyžaře Aleše Valenty.
Právě on své první akrobatické skoky vytočil nad hladinou této nevelké vodní plochy na provizorním můstku, který však bohužel už nestojí. Dnes je tato vodní plocha rájem rybářů a také rekreantů, kteří sem vyjíždějí v létě za koupáním.
Osada, která dala přehradě jméno, však leží asi kilometr výše proti proudu potoka ve směru na Hraběšice. Právě k této vsi osada odpradávna patřila. Když byla obec velkolosinskou vrchností v roce 1569 prodána městu Šumperk, rozhodli se měšťané na vrchnostenské půdě založit činžovní kolonii. Pro postavení domů bylo zvoleno údolí potůčku příkře spadajícího od pramene na úbočí Kamenného vrchu.
Výškový rozdíl mezi mlýnem u Hraběšického potoka a nejvyšší částí vesnice je téměř 230 metrů a to vše na necelém kilometru délky. I to svědčí o tom, že údolí je to sice krásné, ale opravdu příkré. I dnes se sem není jednoduché dostat, zejména v zimě a také turisté, kteří tudy procházejí po červené značce směrem na Kamenný vrch, občas těžce popadají dech.
Za rok vzniku Krásného se považuje letopočet 1690. Počet obyvatel se v obci do 19. století ustálil kolem 220 osob. Jejich živobytí nebylo jednoduché – zemědělské půdy zde v okolí nebylo mnoho, a tak se lidé živili v prací v lese. Situaci hodně změnil kamenolom, který zde byl otevřen v roce 1929. Zdejší skála byla od počátku zdrojem kvalitního amfibolitu pro stavební účely. Lom je ovšem i vyhledávanou mineralogickou lokalitou.
Od roku 1889 měla vesnice vlastní jednotřídní školu, do té doby docházely děti do Hraběšic, případně za nimi chodil učitel do osady, kde se vyučovalo v soukromých prostorách. Do Hraběšic se z Krásného chodilo i do kostela. V roce 1843 si místní postavili v dolní části vesnice alespoň malou kapličku zasvěcenou Panně Marii.
Po II. světové válce byla osada téměř úplně vysídlena. Domy obsadili kolonisté z Hané, ale hospodaření v drsných podmínkách jesenického podhůří bylo pro mnohé z nich nad jejich síly. A tak se Krásné postupně měnilo v rekreační obec. Kromě chalup přibývaly i chaty, a tak zde vznikly dvě poměrně velké chatové osady. Počet obyvatel po válce klesl pod sto a trvale klesal až do 90. let. V současné době se pokles alespoň zdánlivě zastavil.
Krásné je pozoruhodné zejména svým okolím. Najdete zde místa, kde se jakoby zastavil čas. I když je zdejší podnebí docela drsné, ponoříte-li se do lesů kolem obce a ohlédnete se do údolí, je vám hned jasné, že jméno Schönthal dostalo toto místo právem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
