Audioknihy zažívají masivní rozvoj. V jejich produkci vede Český rozhlas
O audioknihách se mluví jako o novém fenoménu. Přitom většinu z nás provází už od dětství v podobě pohádek na deskách. Novinkou současnosti je ale to, že namluvené knihy poslouchá stále více dospělých. Možná i díky tomu, že koupení audioknihy je jednoduché.
Velký rozvoj audioknih v posledních letech umožnily především technologie, například stahování poslechu do mobilních telefonů.
Podle zakladatele soutěže Audiokniha roku, kterou odborníci vyhlašují od loňska, Jakuba Horáka, je pro zákazníky důležitý jednoduchý a rychlý nákup audioknihy i její poslech. Naopak překážkou v dalším rozvoji může být cena a to, že zákazníci netuší, kolik práce se za výrobou skrývá.
„Lidé si často představují, že audiokniha je dílem jednoho člověka, který sedne a přečte papírovou knihu od začátku do konce. Neuvědomují si, že vznikají rozsáhlejší díla ve více hercích, dramatizované četby a tak dále. Audioknihy jsou v tomto ohledu svébytným médiem, podobně jako třeba film,“ upozorňuje Jakub Horák.
Z audioknih nejvíce baví detektivky, klasická literatura a světové bestsellery. O fenoménu na vzestupu natáčela Zuzana Vlčková
V tak zvaně bohaté výpravě jasně vede Český rozhlas, říká ředitelka rozhlasového vydavatelství Radioservis Kateřina Konopásková. I proto Radioservis získal mezi nakladateli nejvíce nominací v aktuálním ročníku Audioknihy roku.
„Konkurence nemá šanci toho tolik nabídnout. Moc nás těší, že je jasné, že v kategorii dramatizace, audiokniha roku, jasně vyhraje Radioservis. Teď už jde jen o to, jestli to bude Mor, Čtyřikrát komisař Maigret, nebo Bratři Karamazovi,“ uvádí Konopásková.
Právě nahrávky s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli komisaře Maigreta patří zároveň k nejúspěšnějším titulům Radioservisu.
Největší zájem mezi audioknihami je o klasické tituly, zejména detektivky, a také aktuální světové bestsellery. Obtížněji naopak podle Kateřiny Konopáskové hledají cestu k posluchačům nahrávky současných českých spisovatelů:
„Třeba i velmi úspěšní čeští autoři, kteří dostali třeba cenu Magnesia Litera, jako je Rybí krev od pana Hájíčka, nebo Milostný dopis klínovým písmem od pana Zmeškala, to je mimořádně zdařilá rozhlasová dramatizace, patří mezi tituly, které v prodejích dojdou jen ke stovkám. Nepřejdou magickou hranici tisíce kusů.“
Přestože masivní rozvoj zažívají audioknihy v posledních zhruba pěti letech, mají dlouhou historii. První mluvená kniha vznikla už roce 1934, a v šedesátých letech už byly četby na gramofonových deskách běžné.
