Adam Černý: Čtyřicet let od velké porážky RAF

25. duben 2015

Přepadení velvyslanectví Spolkové republiky ve Stockholmu se mělo stát činem, který by nejen osvobodil odsouzené zakládající členy Rote Armee Fraktion a spojil je s příslušníky takzvané druhé generace RAF, ale hlavně měl dokázat, že teroristické akce jsou účinným nástrojem, kterým mohou dosáhnout svých cílů.

Když onoho 24. dubna 1975 vstoupila šestice členů komanda do budovy velvyslanectví, setkala se s jen malým odporem, protože tehdy ještě braní rukojmí s cílem vydírat vlády nespadalo do kategorie rizik, s nimiž musí vlády v západní Evropě počítat.

Inspirací k útoku ve Stockholmu se stal úspěch předchozí akce, kdy se RAF o pár měsíců dříve podařilo zajmout předsedu západoberlínské frakce křesťanských demokratů Petera Lorenze a poté ho propustit výměnou za propuštění pětice uvězněných teroristů, v jazyce RAF „soudruhů“.

Úspěchem bylo nejen samotné propuštění, ale možná ještě více televizní přenos celé výměny, kterou navíc většina veřejnosti přijala s úlevou, že nedošlo k násilí a tedy ani k žádným obětem na životě.

Čtěte také

RAF však nepostřehla, že právě tato akce byla pro tehdejší vládu v Bonnu největším důvodem, aby se podobná vynucená výměna už neopakovala.

Kancléř Helmut Schmidt byl po dohodě se švédským premiérem rozhodnut vydírání neustoupit, a to ani poté, co po opakovaném ultimátu teroristé vyhodili před budovu tělo smrtelně postřeleného atašé Andrease von Mittbacha, a ani poté, co později zavraždili i ekonomického radu Heinze Hillegaarta.

Logo

Jakkoli muselo být její rozhodování těžké, spolková vláda vsadila na neústupnost, a i když byly důsledky bolestivé, její přístup se nakonec vyplatil.

Nejenže se podařilo postupně vypátrat, zatknout a odsoudit takřka všechny členy komanda ze Stockholmu, ale rozhodnost kancléře Schmidta přinesla výsledky i v případě, když se v roce 1977 palestinští teroristé pokusili únosem letadla Lufthansy vynutit si na Spolkové republice propuštění zakladatele RAF Andrease Baadera a jeho druhů.

I když již tehdy muselo být zřejmé, že vydírání nepřináší očekávané výsledky, konec Frakce Rudé armády přišel až s několikaletým zpožděním.

Až v dubnu 1998 tisková zpráva třetí generace RAF předaná agentuře Reuters oznámila, že „městská guerilla se stala historií a že konec tohoto projektu ukazuje, že tato cesta se neprosadila“. Přiznání neúspěchu bohužel neprovázelo žádné slovo lítosti nad oběťmi přepadení a únosů.

autor: Adam Černý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.